Pravidla eskho pravopisu

ddohola i do hola (nap. osthat)
 donedvna i do nedvna (jet nedvno)
 donekonena i do nekonena (ustavin)
 doposledka i do posledka (do samho konce)
 doiroka i do iroka (iroce)
pps, pasu m. (st tla, nap. do pasu)
rrok, -u (ale do roka) m., mn. oby. lta, let, ale t roky, rok; Nov rok (svtek 1. ledna); Rok esk hudby (akce)
ssdrhnout, p. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jin je zdrhnout (zadrhnout, upravit do zhyb nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utci)
 smet, 3. mn. smej i sm (slzami, do tekutiny apod.); jin je zmet (dkladn promet)
 smoit (slzami, do tekutiny apod.); jin je zmoit (dkladn promoit)
umor, -u m.; do moru
 pad, -u m.; do padu
vvzrst, 1. j. vzrostu; rozk. vzros; p. vzrostl (vyrostl do ve)
zzatknout, p. zatkl i zatknul, zaten (zbaven svobody), zatknut (zabodnut do zem)
 zdrhnout, p. zdrhl i zdrhnul (zadrhnout, upravit do zhyb nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utci); jin je sdrhnout (z povrchu)
 zelenolut (lut do zelena), zelenoed apod.
 zmet, 3. mn. zmej i zm (dkladn promet); jin je smet (slzami, do tekutiny apod.)
 zmoit (dkladn promoit); jin je smoit (slzami, do tekutiny apod.)
dobat, 1. j. obu i obm; rozk. obej
 dobhnout, p. dobhl, dobhnut; podst. jm. dobhnut
 dobhat, podst. jm. dobhn
 dobje, -e m.
 dobjeka ., jedn. 3., 6. -ce
 dobjet, 3. mn. dobjej i dobj
 dobrat, podst. jm. dobrn
 dobrka .
 dobt, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobij i dobijou; rozk. dobij; p. dobil, dobit; podst. jm. dobit
 dobrck
 dobrk, -a m.; dobraka .
 dobrat, 1. j. doberu, 2. dobere, ..., 3. mn. doberou; rozk. dober; p. dobral, dobrn; podst. jm. dobrn
 dobe, 2. st. lpe, lp
 Dob, -e .; dobsk
 Dob, -e .; dobsk, mn. -t
 dobroinnost, -i .
 dobroinn; dobroinn
 dobrodinec, -nce m.
 dobrodruh, -a m.; dobrodruka .
 dobrodrun
 dobrodrustv s.
 Dobromil, -a m.; Dobromila, -y .
 Dobromr, -a m.; Dobromra, -y .
 dobromysln
 dobropis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 Dobruda, -e ., 3., 6. -i, 4. -u, 7. -ou; dobrudsk, mn. -dt
 Dobruda, -e .; Dobrudan m.; dobrudsk
 dobr, 2. st. lep
 dobt, 1. j. dobudu i dobydu; rozk. dobu; p. dobyl, dobyt; podst. jm. dobyt
 dobyte, -ete s., mn. 1., 4. -ata
 dobyt
 dobytek, -tka m.
 dobytk, -e m.
 dobytkstv s.
 dobyvan
 dobvat, podst. jm. dobvn
 dobyvatel, -e m., mn. 1. -, 7. -i
 doasn; doasn
 docela psl.
 docent, -a m.; docentka . (zkr. doc.)
 docentsk, mn. -tt
 docentura [-tu- i -t-] .
 dochzet, 3. mn. dochzej i dochz
 dochzka .
 dochviln
 doclit, rozk. docil
 dost, 1. j. dotu; rozk. doti, dotte; p. doetl, doetla i dotla, doten; podst. jm. doten
 doista psl. (docela, pln)
 dodat, 1. j. dodm; podst. jm. dodn
 dodvat, podst. jm. dodvn
 dodavatel, -e m., mn. 1. -, 7. -i
 dodvka .
 dodnes, dodneka psl.
 Dodona, -ny .
 doga, -y ., jedn. 3., 6. -ze
 dogma, -atu s.
 dogmatick [-ty-]
 dogmatizmus [-ty-], -izmu i dogmatismus [-tyzm-], -ismu m.
 Doh neskl. s.; dohsk
 dohnt, 3. mn. dohnj i dohn
 dohasnat, podst. jm. dohasnn
 dohled, -u m.
 dohldnout i dohldnout, p. dohldl, dohldnul i dohldl, dohldnul
 dohlet, 3. mn. dohlej i dohl
 dohmtnout, p. dohmtl
 dohnat, 1. j. doenu; rozk. doe; p. dohnal, dohnn
 dohoda .; Postupimsk dohoda (hist. udlost) (viz 68); Helsinsk dohody (viz 68)
 dohodnout, p. dohodl
 dohrt, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohraj i dohrajou; rozk. dohraj i dohrej; p. dohrl, dohrn; podst. jm. dohrn
 doht, 1. j. doheji i doheju, 3. mn. dohej i dohejou; rozk. dohej; p. dohl, doht; podst. jm. doht
 dohrvka .
 dohmt i dohmt, 3. mn. dohm; rozk. dohmi, dohmte; p. dohml
 dohromady psl.
 dojemn; dojemn
 dojet, 1. j. dojedu; rozk. doje; p. dojel, dojet; podst. jm. dojet
 dojezd, -u m.
 dojc (kdo nebo co doj)
 dojic (nap. pstroj)
 dojdat, podst. jm. dojdn
 dojmat
 dojmav
 dojst, 1. j. dojm, 3. mn. dojed; rozk. dojez; p. dojedl dojeden; podst. jm. dojeden
 dojt, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojdte; p. doel, dola; podst. jm. dojit
 dojit, 1. j. dojm, 3. mn. doj; podst. jm. dojen
 dojdt, 3. mn. dojdj i dojd
 dojka ., mn. 2. -dk
 dojmout, 1. j. dojmu; p. dojal, dojat; podst. jm. dojet
 dok, -u m.
 dokzat, 1. j. doku, 3. mn. dokou; rozk. doka
 dokazateln
 dokazovat
 dokdy psl.
 doklad, -u m.
 dokldat
 dokola psl. (kolem)
 dokoleka psl. (kolem)
 dokonce st.
 dokon psl.
 Doksy, Doks m. pomn., 6. -sech i -sch; doksk i dokesk, mn. -kt i -ket
 Doksy, Doks m. pomn.; doksk i dokesk
 Podobn:
aabradovat
 accelerando [ae-]
 acidofiln
 adolescence .
 adolescenn
 adolescent, -a m.
 Adolf, -a m.; Adolfa, -y i Adolfina i Adolfna, -y .
 Adonis, -ise i -ida m.
 adopce .
 adopn
 adoptivn [-ty- i -t-]
 adoptovat (osvojit)
 albn, -a m. (kdo m nedostatek konho barviva)
 Alrsko, -a s.; Alrsk demokratick a lidov republika; Alan m.; alrsk
 Andorra la Vella [velja], A-y la V. .; andorrsk
 Andorra, -y .; Andorrsk knectv; Andoan m.; andorrsk
 anekdota .
 anekdotick [-ty-]
 Angola, -y .; Angolsk lidov republika; Angolan m.; angolsk
 anodov
 antidopinkov i antidopingov [-ty-]
 ap., apod. (a podobn, a podobn)
 aplaudovat
 rijec, -jce m. (Indornec)
 Asklepiades [-l-], -da m.; Asklepiadv i asklepiadsk ver, Asklepiadovy strofy
 atp., atpod. (a tak podobn, a tomu podobn)
bbabiin; Babiino dol (u Nchoda)
 Babiino dol (u Nchoda)
 balc (kdo nebo co bal)
 Banglad, -e m.; Bangladsk lidov republika; Bangladan m.; bangladsk
 Barbados, -u m.; Barbadosan m.; barbadosk
 Barrandov, -a m.; barrandovsk
 Barrandov, -a m.; barrandovsk
 barvc (kdo nebo co barv)
 Basedowova [-ze-] nemoc
 bednc (kdo nebo co bedn)
 beladona .
 blc (kdo nebo co bl)
 bezvdom s.
 bezvdom; bezvdom
 bezzsadov
 bda ., jedn. 7. bdou, mn. 2. bd
 blc (kdo nebo co bl)
 bitva, -y ., mn. 2. bitev; bitva na Bl hoe (blohorsk bitva), bitva u Domalic (viz 68)
 bledomodr apod.
 bombardon [-on i -n], -u m.
 Bordeaux [-do i -d] neskl. s.; bordeauxsk
 Bordeaux [-do i -d] s. neskl.; bordeauxsk [-dosk i -dsk], mn. -xt
 bord pd. jm. neskl.
 bordsk jcha
 bordov
 bouda ., mn. 2. bud; Bouda (obrozeneck divadlo v Praze); Lun bouda (v Krkonoch); bouda U Huskho vodopdu; Pomezn boudy (osada)
 bohodov
 brzdc (kdo nebo co brzd)
 brousc (kdo nebo co brous)
 brzdc (kdo nebo co brzd)
 brzdov
 budc (kdo nebo co bud)
 budor, -u m.
 bhsmv i bh sm v (kdov)
 bhsu i bh su (kdov)
 bhvkdo, bhvco, bhvjak atd. i bhv kdo, bhv co, bhv jak atd.
 buldok, -a m.
 buldozer, -u m.
 bytov (nap. doplky)
ccelnice .; Celnice Rozvadov
 esk stedoho
 chalcedon, -u m.
 chladc (kdo nebo co chlad)
 cdc (kdo nebo co cd)
 clevdom; clevdom
 na, -y .; nsk lidov republika; an m.; nsk
 inorodost, -i .
 istc (kdo nebo co ist)
 okoldovna, -y .
 Colorado [k-r-], -a s.; coloradsk
 conquistador [konki-], -a m.
 Crdoba [kor-], -y .; crdobsk
 crescendo [kreendo] (ital.)
 ctidostiv
ddauphin [dofn], -a m.
 decrescendo [-kree-] (ital.)
 dekdovat
 dlc (kdo nebo co dl)
 Demokratick jemen, D-ho J-u m.; Jemensk lidov demokratick republika; Jemenec m.; jemensk
 deodorant i dezodorant, -u m.
 dezodorace .
 dezodorant i deodorant, -u m.
 Dido [-], -ony i neskl. i Didona, -ony .
 difundovat [dy-]
 Diodoros, -ra m.
 disfunkce [dy-] . (nedouc funkce)
 doktor honoris causa [honris kauz] (zkr. dr. h. c.) (lat.)
 doktor vd, doktorka vd (zkr. DrSc.)
 doktor, -a m.; doktorka . (zkr. vdecko-akademickho titulu Dr., neoficiln dr.)
 doktorand, -a m.
 doktort, -u m.
 doktrna .
 dokud spojka
 dokument, -u m.
Naposledy hledno:

do, oto, malomyslnt, ozoniztor, holohlav, porta, s, citoslovce, kalcifik, zesilova

Najt ve Slovnku rm do
Najt rmy na slovo do
Pravidla aktuln obsahuj 34.846 eskch slov a 3.230.785 slovnch tvar. Pro generovn slovnch tvar pouvme Ispel.