Pravidla českého pravopisu

nnabádat, podst. jm. nabádání
 náběh, -u m.
 naběhnout, příč. naběhl
 náběr, -u m.
 naběrač, -e m.
 naběračka ž., jedn. 3., 6. -čce
 naběrák, -u m.
 nabídka ž.
 nabídnout, příč. nabídl
 nabíhat
 nabiják, -u m.
 nabíječ, -e m.
 nabíječka ž., jedn. 3., 6. -čce
 nabíjet, 3. mn. nabíjejí i nabíjí
 nabíledni přísl. (být jasné, samozřejmé)
 nabílit, rozk. nabil i nabíli
 nabírat, podst. jm. nabírání
 nabít, 1. j. nabiji i nabiju, 3. mn. nabijí i nabijou; rozk. nabij; příč. nabil, nabit; podst. jm. nabití
 nabízet, 3. mn. nabízejí i nabízí
 nablízko přísl.
 nablízku přísl.
 nabob, -a m.
 nabobtnat i nabotnat
 nabodnout, příč. nabodl i nabodnul, nabodnut i naboden
 náboj, -e m.
 nábojnice ž.
 nábor, -u m.
 naboso i na boso (např. chodit)
 nábožensko-sociální (např. hnutí)
 náboženský
 náboženství s.
 nábožný
 nabrat, 1. j. naberu, 2. nabereš, ..., 3. mn. naberou; rozk. naber; příč. nabral, nabrán; podst. jm. nabrání
 nábřeží s.; Smetanovo nábřeží, nábřeží Kapitána Jaroše, nábřeží 17. (Sedmnáctého) listopadu
 nabrousit, rozk. nabrus; příč. nabroušen
 nabýt, 1. j. nabudu i nabydu; rozk. nabuď; příč. nabyl, nabyt; podst. jm. nabytí
 nábytek, -tku m.
 nábytkář, -e m.
 nabývat, podst. jm. nabývání
 nabývatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 Podobné:
aadamita, -y m. (příslušník náboženské sekty)
 anabáze ž.
 Anabela, -y ž.
 anabolikum, -ka s.
 anabolizmus, -izmu i anabolismus [-zm-], -ismu m.
bbarnabita, -y m.
ccinabarit, -u m.
 církev, -kve ž.; katolická církev, církev římskokatolická; Českobratrská církev evangelická (náboženské organizace)
dduch, -a m. neživ., jedn. 3., 6. -u, 4. duch i ducha; Duch svatý i svatý Duch (v náboženském významu)
iinkunábule ž.
nneznaboh, -a m.
 neznabožský, mn. -žští
ppánbůh, pánaboha m.; Pán Bůh, Pána Boha m. (viz § 76)
 podobojí m. mn. (stoupenci nábož. učení)
ssběračka ž., jedn. 3., 6. -čce (naběračka)
 sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
 stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
zzbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
 zbožný (nábožný)
 zbrousit, rozk. zbrus; příč. zbroušen (broušením odstranit nebo nabrousit; přeneseně též křížem krážem projít); viz i sbrousit
 znárodnět, 3. mn. znárodnějí i znárodní; příč. znárodněl (nabýt národního rázu, zlidovět)
 ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady)
Naposledy hledáno:

nab, eurasijsk, bungee, uzvednout, otlouk, aliterace, wa, zeširoka, nazvednout, ležná

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.