Pravidla českého pravopisu

ssmrákat se, podst. jm. smrákání
 smrčí s.
 smrdět, 3. mn. smr
 smrk, -u m.
 smrkat
 smrskat se (srážet se); jiné je zmrskat (zbičovat)
 smrsknout se, příč. smrskl se i smrsknul se
 smršť, -tě ž.
 smrštit se, příč. smrštěn
 smršťovat se
 smrt, -i ž., mn. 1., 4. -ti, 3. -tím, 6. -tích, 7. -tmi
 smrtelný
 smrtící (kdo nebo co usmrcuje)
 smrticí (např. nástroj)
 smrtka ž.; Smrtka (pohádková bytost)
 smrž, -e m.
 Podobné:
nnadosmrti přísl. (navždy)
pposmrtný
uusmrcovat
 usmrtit, příč. usmrcen
zzmrskat (zbičovat); jiné je smrskat se (srážet se)
Naposledy hledáno:

smr, štěrbina, jur, nacvi, zdeji, federální, kůsa, zplan, píšťal, průsvitný

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.