Pravidla českého pravopisu

vveš, vši ž., mn. 1., 4. vši, 2. vší, 3. vším, 6. vších, 7. vešmi
vvěšák, -u m.
 věšet, 3. mn. věšejí i věší; rozk. věšej
 veškerý
 věštba, -y ž., mn. 2. -teb
 věštebný
 věštec, -tce m.; věštkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 věštecký
 věštění s.
 věštírna, -y ž.
 věštit i věstit, 3. mn. věští i věstí; příč. věštěn
 Podobné:
dDelfy, Delf ž. pomn.; delfská věštírna
nvěš s. (oznámení)
 věštní
oověšet, 3. mn. ověšejí i ověší; příč. ověšen
 ověsit, rozk. ověs; příč. ověšen
ppověsit, rozk. pověs; příč. pověšen
 přivěsit, rozk. přivěs; příč. přivěšen
rrozvěsit, rozk. rozvěs; příč. rozvěšen
ssvěsit, rozk. svěs; příč. svěšen
 svěšovat
vvejít, 1. j. vejdu; rozk. vejdi, vejděte; příč. vešel, vešla; podst. jm. vejití
 věsit, rozk. věs; příč. věšen
 vyvěsit, rozk. vyvěs; příč. vyvěšen
zzavěsit, rozk. zavěs; příč. zavěšen
 zavěšovat
Naposledy hledáno:

věš, ku, ře, neurotička, zvolnit, vzrůstat, probúh, mongoloidní, teticky, ktu

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.