Pravidla českého pravopisu

vvzácný
 vzad přísl.
 vzadu přísl.
 vzájemný; vzájemně
 vzápětí přísl.
 vzbouřenec, -nce m.
 vzbouřit (se), rozk. vzbouři (se) i vzbuř (se)
 vzbouzet, 3. mn. vzbouzejí i vzbouzí
 vzbudit, příč. vzbuzen; podst. jm. vzbuzení
 vzcházet, 3. mn. vzcházejí i vzchází
 vzchopit (se)
 vzdálenost, -i ž.
 vzdálený
 vzdálit (se), rozk. vzdal (se)
 vzdalovat (se)
 vzdát (se), 1. j. vzdám (se), 3. mn. vzdají (se); rozk. vzdej (se); příč. vzdal (se)
 vzdech, -u m.
 vzdechnout, příč. vzdechl
 vzdělanec, -nce m.; vzdělankyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 vzdělání s.
 vzdělaný
 vzdělat
 vzdělávat, podst. jm. vzdělávání
 vzdělavatelnost, -i ž.
 vzdor, -u m.
 vzdorný
 vzdorovat
 vzdorovitý
 vzdout, 3. j. vzduje, 3. mn. vzdují i vzdujou; rozk. vzduj; příč. vzdut
 vzduch, -u m.
 vzducholoď, -di i -dě ž., mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi i -ďmi
 vzduchoprázdný
 vzduchotechnický [-ny-]
 vzduchotechnika [-ny-] ž.
 vzduchotěsný
 vzduchovka ž.
 vzduchový
 vzdušní (pata hráze)
 vzdušnice ž.
 vzdušný (např. prostor)
 vzdychat
 vzdychnout, příč. vzdychl
 vzedmout, 1. j. vzedmu; rozk. vzedmi, vzedměte; příč. vzedmul, vzedmut
 vzejít, 1. j. vzejdu; rozk. vzejdi, vzejděte; příč. vzešel, vzešla; podst. jm. vzejití
 vzepnout se, 1. j. vzepnu se; rozk. vzepni se; příč. vzepnul se i vzepjal se, vzepnut i vzepjat; podst. jm. vzepnutí i vzepětí
 vzepřít, 1. j. vzepřu, 3. mn. vzepřou; rozk. vzepři; příč. vzepřel, vzepřen
 vzešlý
 vzestup, -u m.
 vzestupný
 vzezření s.
 vzhled, -u m.
 vzhlédat i vzhlídat, podst. jm. vzhlédání i vzhlídání
 vzhledem k čemu
 vzhlédnout i vzhlídnout, příč. vzhlédl, vzhlédnul i vzhlídl, vzhlídnul
 vzhledný
 vzhlížet, 3. mn. vzhlížejí i vzhlíží
 vzhůru přísl.
 vzít, 1. j. vezmu; rozk. vezmi, vezměte; příč. vzal, vzat; podst. jm. vzetí
 vzkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 vzkázat, 1. j. vzkážu, 3. mn. vzkážou; rozk. vzkaž; podst. jm. vzkázání
 vzkazovat
 vzklíčit, rozk. vzklič
 vzkřiknout, příč. vzkřikl i vzkřiknul
 vzkřísit, rozk. vzkřis; příč. vzkříšen; podst. jm. vzkříšení
 vzkvést i vzkvíst, 1. j. vzkvetu; rozk. vzkveť; příč. vzkvetl
 vzkvétat i vzkvítat, podst. jm. vzkvétání i vzkvítání
 vzkypět, 3. mn. vzkypí
 vzlet, -u m.
 vzlétat i vzlítat, podst. jm. vzlétání i vzlítání
 vzletět, 3. mn. vzletí
 vzlétnout i vzlítnout, příč. vzlétl, vzlétnul i vzlítl, vzlítnul
 vzletný; vzletně
 vzlínat, podst. jm. vzlínání
 vzlínavý
 vzlyk, -u m.
 vzlykat
 vzlykot, -u m.
 vzmáhat se, podst. jm. vzmáhání
 vzmoci se i vzmoct se, 1. j. vzmohu se i vzmůžu se, 2. j. vzmůžeš se, ..., 3. mn. vzmohou se i vzmůžou se; rozk. vzmoz se; příč. vzmohl se
 vzmužit se i zmužit se
 vznášet (se), 3. mn. vznášejí (se) i vznáší (se)
 vzněcovat
 vznešený
 vznést, 1. j. vznesu; rozk. vznes; příč. vznesl, vznesen
 vznět, -u m.
 vznětlivý
 vznětový (např. motor)
 vznikat, podst. jm. vznikání
 vzniklý
 vzniknout, příč. vznikl
 vznítit, rozk. vzniť i vzněť; příč. vznícen
 vznosný
 vzor, -u m.
 vzorec, -rce m.
 vzorkovat
 vzorkovna, -y ž.
 vzorkovnice ž.
 vzorník, -u m.
 vzorný
 vzpamatovat se
 Podobné:
aabych, abys (ale aby ses nebál, aby sis vzal atp.), aby; mn. abychom, abyste, aby
bbar, -u m. (dř. jednotka tlaku vzduchu)
cCardanův [kar-] vzorec
ddíkůvzdání s.
 dovrchu přísl. (vzhůru)
hhorkovzdušný (např. topení)
kkorozivzdorný
 kyselinovzdorný
mmrazuvzdorný
nna slovo (vzatý)
 nadvzdušný
 nahoru přísl. (vzhůru)
 navzájem přísl.
 navzdor, navzdory přísl. i předl.
 nevzdělaný
 nevzhledný
oodevzdat, 1. j. odevzdám, 3. mn. odevzdají; rozk. odevzdej; příč. odevzdal, odevzdán; podst. jm. odevzdání
 odvzdušit i odvzdušnit
 odvzdušovat i odvzdušňovat
 ohnivzdorný
 ovzduší s.
ppovzbudit, příč. povzbuzen; podst. jm. povzbuzení
 povzbuzovat
 povzdech, -u m.
 povzdechnout i povzdychnout, příč. povzdechl i povzdychl
 povznášet, 3. mn. povznášejí i povznáší
 povznesený i povznešený
 povznést, 1. j. povznesu; rozk. povznes; příč. povznesl, povznesen
 předsevzetí s.
 předsevzít si, příč. předsevzal si
 převzetí s.
 převzít, 1. j. převezmu; rozk. převezmi; příč. převzal, převzat
 provzdušit i provzdušnit
 provzdušovat i provzdušňovat
rrezuvzdorný
 rozvzlykat se
 rozvzteklený
ss sebou; vzít něco s sebou apod.
 samovznícení s.
 se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
 sebevzdělání s.
 souvztažný
 stechiometrický (např. vzorec)
tteplovzdušný
 tlakovzdušný
uusouvztažnit
vvýchovně-vzdělávací (např. systém)
 vyvzdorovat
 vyvzpomenout (si), příč. vyvzpomenul (si) i vyvzpomněl (si), vyvzpomenut; podst. jm. vyvzpomenutí
 vyvztekat se
 vzpažit
 vzpažmo přísl.
 vzpěra ž.
 vzpěrač, -e m.
 vzpěračský, mn. -čští
 vzpěrný
 vzpínat (se), podst. jm. vzpínání
 vzpírat (se), podst. jm. vzpírání
 vzplanout, příč. vzplanul
 vzplát, 3. j. vzplá; příč. vzplál
 vzplavování s.
 vzpomenout, příč. vzpomenul i vzpomněl; podst. jm. vzpomenutí i vzpomnění
 vzpomínka ž.
 vzpor, -u m.
 vzpoura ž.
 vzpouzet se, 3. mn. vzpouzejí se i vzpouzí se
 vzpříčit (se), rozk. vzpřič (se)
 vzpřičovat (se)
 vzpřim, -u m.
 vzpřímený
 vzpřímit, rozk. vzpřim, vzpřimme
 vzpřimovat
 vzpruha ž. (mravní)
 vzpružit (se)
 vzpurný
 vzrostlý
 vzruch, -u m.
 vzrušený
 vzrušit (se), podst. jm. vzrušení
 vzrůst, -u m.
 vzrůst, 1. j. vzrostu; rozk. vzrosť; příč. vzrostl (vyrostl do výše)
 vzrůstat, podst. jm. vzrůstání
 vztah, -u m.
 vztáhnout, příč. vztáhl, vztažen
 vztahovačný
 vztahovat
 vztažný
 vztek, -u m.
 vztekat se
 vzteklina ž.
 vzteklý
 vztlak, -u m.
 vztyčit
 vztyčovat
 vztyk, -u m.
 vzývat, podst. jm. vzývání
zžárovzdorný
 žáruvzdorný
 zasvé i za své (vzít)
 zavděk (brát, vzít)
Naposledy hledáno:

vz, skandinávie, akvarel, okar, všestranný, ihá, zbuj, happening, slych, zalykat

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.