Pravidla českého pravopisu

zzáhada ž.
 záhadný
 zahájit, rozk. zahaj
 zahajovat
 zahálčivý
 zaháleč, -e m.
 zahálečský, mn. -čští
 zahálečství s.
 zahálet, 3. mn. zahálejí i zahálí
 zahanbit (se)
 zahánět, 3. mn. zahánějí i zahání
 zaházet, 3. mn. zaházejí i zahází
 zahazovat
 zahladit, příč. zahlazen
 záhlaví s.
 záhlavní
 zahlazovat
 zahlcovat
 zahledět se, 3. mn. zahledí se
 zahlédnout i zahlídnout, příč. zahlédl, zahlédnul i zahlídl, zahlídnul
 zahltit, podst. jm. zahlcení
 zahmyzit, podst. jm. zahmyzení
 zahnat, 1. j. zaženu; rozk. zažeň; příč. zahnal, zahnán
 záhněda ž.
 zahnědlý
 zahnít, 3. j. zahnije, 3. mn. zahnijí i zahnijou; rozk. zahnij; příč. zahnil; podst. jm. zahnití
 zahnívat, podst. jm. zahnívání
 zahnízdit (se), příč. zahnízděn
 zahnizďovat se
 zahnout, 1. j. zahnu; rozk. zahni; příč. zahnul, zahnula, zahnut; podst. jm. zahnutí
 zahodit, příč. zahozen
 záhon, -u m.
 zahořklý
 zahoustlý
 zahrabat, 1. j. zahrabu; rozk. zahrab i zahrabej
 zahrábnout, příč. zahrábl
 zahrada ž.; zahrada Na Valech, Na Baště; Seminářská zahrada (v Praze); Zoologická zahrada (např. v Praze-Troji), Pražská botanická zahrada apod. (instituce); Zahrada Čech (výstava)
 zahradit, příč. zahrazen
 zahrádka ž.
 zahrádkář, -e m.
 zahradní
 zahradnický
 zahradnictví s.
 zahradník, -a m.; zahradnice ž.
 zahraničí s.
 zahraničněpolitický [-ty-] (k zahraniční politika)
 zahraniční
 zahrát, 1. j. zahraji i zahraju; rozk. zahraj i zahrej; příč. zahrál, zahrán; podst. jm. zahrání
 zahřát, 1. j. zahřeji i zahřeju, 3. mn. zahřejí i zahřejou; rozk. zahřej; příč. zahřál, zahřát; podst. jm. zahřátí
 zahrazovat
 Záhřeb, - i -a m.; záhřebský
 zahřívat, podst. jm. zahřívání
 zahřmět i zahřmít, 3. mn. zahřmí; rozk. zahřmi, zahřměte; příč. zahřměl; podst. jm. zahřmění
 záhrobí s.
 záhrobní
 zahrocovat
 zahrotit, příč. zahrocen
 zahrozit, rozk. zahroz; podst. jm. zahrození i zahrožení
 záhuba, -y ž.
 zahubit
 záhumenek, -nku m.
 záhumenkový
 záhumenní
 zahustit, rozk. zahusti i zahusť; příč. zahuštěn
 zahušťovat
 zahvízdat, podst. jm. zahvízdání
 zahvízdnout, příč. zahvízdl i zahvízdnul; podst. jm. zahvízdnutí
 záhy přísl.
 záhyb, -u m.
 zahýbat dok. (k hýbat), 1. j. zahýbu i zahýbám; podst. jm. zahýbání
 zahýbat nedok. (k zahnout), 1. j. zahýbám
 zahýřit (si), rozk. zahyř (si) i zahýři (si)
 Podobné:
ffrantiškánský; františkánský klášter; Františkánská zahrada (v Praze)
kkrálovský; Královská obora (v Praze), Královská zahrada (na Pražském hradě)
llobovat (sport. hrát, zahrát míč lobem)
 lobovat (sport. hrát, zahrát míč lobem)
nna předložka; v místních názvech: ulice Na Florenci, ulice Na Kopečku, ulice Na Dlouhém lánu; zahrada Na Valech
ssdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
zzdrhnout, příč. zdrhl i zdrhnul (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci); jiné je sdrhnout (z povrchu)
Naposledy hledáno:

zah, otnice, opatija, slamní, do, zvěro, lstný, els, konzulto, nařad

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.