Pravidla českého pravopisu

zzvábit, rozk. zvab i zvábi
 zvadlý
 zvadnout, příč. zvadl
 zválcovat
 zválet, 3. mn. zválejí i zválí; příč. zválen (poválet); jiné je sválet (např. kameny ze svahu)
 zvalorizovat
 zvápenatět, 3. mn. zvápenatějí i zvápenatí
 zvát, 1. j. zvu; rozk. zvi, zvěte i zvete; příč. zval; podst. jm. zvaní (někoho); jiné je svát (svanout)
 zvážit, rozk. zvaž
 zvážitelný i zvažitelný
 zvážnět, 3. mn. zvážnějí i zvážní
 zvažovat
 Podobné:
ccelnice ž.; Celnice Rozvadov
ddžezva, -y ž.
jjizva, -y ž., mn. 2. -zev
nnazvat, 1. j. nazvu; rozk. nazvi, nazvěte i nazvete; podst. jm. nazvání
 nezvážitelný i nezvažitelný
oodezva, -y ž.
 odzvánět, 3. mn. odzvánějí i odzvání
 ozva, -y ž., mn. 2. ozev
 ozvat se, 1. j. ozvu se; rozk. ozvi se, ozvěte se i ozvete se; podst. jm. ozvání
ppozvánka ž.
 pozvat, 1. j. pozvu; rozk. pozvi, pozvěte i pozvete; podst. jm. pozvání
 přizvat, 1. j. přizvu; rozk. přizvi, přizvěte i přizvete; podst. jm. přizvání
rrozváděč, -e m.
 rozvádět, 3. mn. rozvádějí i rozvádí; příč. rozváděn
 rozvadit, příč. rozvaděn
 rozvaha ž.
 rozválet, 3. mn. rozválejí i rozválí; příč. rozválen
 rozvalina ž.
 rozvalit, příč. rozvalen
 rozvalovat
 rozvářet, 3. mn. rozvářejí i rozváří; příč. rozvářen
 rozvařit, příč. rozvařen
 rozvařovat
 rozvášnit
 rozvášňovat
 rozvát, 3. j. rozvěje, 3. mn. rozvějí i rozvějou; rozk. rozvěj; příč. rozvál, rozvát
 rozvázat, 1. j. rozvážu, 3. mn. rozvážou; rozk. rozvaž; podst. jm. rozvázání
 rozvážet, 3. mn. rozvážejí i rozváží; příč. rozvážen
 rozvážit, rozk. rozvaž; příč. rozvážen
 rozvážka ž.
 rozvážný (např. člověk)
 rozvazovat
 rozvažovat
ssamozvanec, -nce m.
 sezvánět, 3. mn. sezvánějí i sezvání
 sezvat, 1. j. sezvu; rozk. sezvi, sezvěte i sezvete; podst. jm. sezvání
 sválet, 3. mn. sválejí i sválí; příč. sválen (např. kameny ze svahu); jiné je zválet (poválet)
 svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho)
 svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat)
ttakzva i tak zvaný (zkr. tzv.)
 tzv. (takzvaný)
vzva, -y ž.
 vyzvánět, 3. mn. vyzvánějí i vyzvání
 vyzvat, 1. j. vyzvu; rozk. vyzvi, vyzvěte i vyzvete; příč. vyzval; podst. jm. vyzvání
 vyzývat (k vyzvat), podst. jm. vyzývání
zzvolat (vykřiknout, zavolat); jiné je svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání)
Naposledy hledáno:

zva, zdokupa, věn, onomastický, dorazit, též, lori, eduar, vstoje, prolínat

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.