Pravidla českého pravopisu

ddetail, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 detailní
 detašovat
 děťátko s.
 detekce ž.
 detekční
 detektiv [-ty- i -tý-], -a m.
 detektivní [-ty- i -tý-]
 detektor, -u m.
 detenze ž.
 detergent, -u m.
 determinace ž.
 determinizmus [-ny-], -izmu i determinismus [-nyzm-], -ismu m.
 determinovat
 dětinnost, -i ž.
 dětinný; dětinně
 dětinský
 dětinštět, 3. mn. dětinštějí i dětinští
 dětinství s.
 detonace ž.
 detoxikace ž.
 Detroit, -u m.; detroitský
 dětský, mn. -tští (ale děcko)
 dětství s.
 detto
 Detva [ďe-], -y ž.; detvanský
 Podobné:
aasyndetický [-ty-]
 asyndeton, -ta s.
bbidet, -u m.
dděcko, -cka s., mn. 2. -cek, 3. -ckům i -ckám, 6. -ckách, 7. -cky (ale dětský, dětství)
 dítě, dítěte s., mn. děti ž., 2. dětí, 3. dětem, 6. dětech, 7. dětmi
 dojít, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
 dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
 dovádět, 3. mn. dovádějí i dovádí
 dovědět se i dozvědět se, 1. j. dovím se i dozvím se, 3. mn. dovědí se i dozvědí se; rozk. dověď se i dozvěď se; příč. dověděl se i dozvěděl se
 dozvědět se viz dovědět se
eeidetický [ej-ty-]
ffakulta ž.; Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy; Divadelní fakulta Akademie múzických umění; Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
 fond, -u m.; Dětský fond OSN
ggeodet, -a m.
 geodetický [-ty-]
hhledět, 3. mn. hledí
jjezule, -ete s.; jezulátko s. (děťátko); Pražské Jezulátko (soška)
 jít, 1. j. jdu, bud. půjdu; rozk. jdi, jděte - pojď, pojďte; příč. šel, šla; podst. jm. jití
kkadet, -a m.
nnadejít, 1. j. nadejdu; rozk. nadejdi, nadejděte; příč. nadešel, nadešla; podst. jm. nadejití
 nadjíždět, 3. mn. nadjíždějí i nadjíždí
 najít, 1. j. najdu; rozk. najdi, najděte; příč. našel, našla; podst. jm. najití
 napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
 navádět, 3. mn. navádějí i navádí
 nenávidět, 3. mn. nenávidí i nenávidějí
oobejít, 1. j. obejdu; rozk. obejdi, obejděte; příč. obešel, obešla; podst. jm. obejití
 objíždět, 3. mn. objíždějí i objíždí
 odejít, 1. j. odejdu; rozk. odejdi, odejděte; příč. odešel, odešla; podst. jm. odejití
 odetnout i odtít, 1. j. odetnu; rozk. odetni, odetněte; příč. odťal i odetnul, odťat i odetnut; podst. jm. odetnutí i odtětí
 odjíždět, 3. mn. odjíždějí i odjíždí
 odmala i od mala (od dětství)
 odmalička i od malička (od dětství)
 odpovědět, 1. j. odpovím, 3. mn. odpovědí; rozk. odpověz; příč. odpověděl, odpověděn; podst. jm. odpovědění
 odsedět, 3. mn. odsedí; podst. jm. odsedění i odsezení
 odtít i odetnout, viz odetnout
 odvádět, 3. mn. odvádějí i odvádí; příč. odváděn
ppikat (v dětské hře)
 podetnout i podtít, 1. j. podetnu; rozk. podetni; příč. podťal i podetnul, podťat i podetnut; podst. jm. podetnutí i podtětí
 podjíždět, 3. mn. podjíždějí i podjíždí; podst. jm. podjíždění
 podtít i podetnout, viz podetnout
 podvádět, 3. mn. podvádějí i podvádí
 pohledět, 3. mn. pohledí
 pojít, 1. j. pojdu; rozk. pojdi, pojděte; příč. pošel, pošla; podst. jm. pojití (zhynout)
 pojíždět, 3. mn. pojíždějí i pojíždí
 polysyndetický [-ty-]
 polysyndeton, -ta s.
 popojíždět, 3. mn. popojíždějí i popojíždí
 posedět, 3. mn. posedí; podst. jm. posedění i posezení
 povědět, 1. j. povím, 3. mn. povědí; rozk. pověz; příč. pověděl, pověděno
 předejít, 1. j. předejdu; rozk. předejdi, předejděte; příč. předešel, předešla; podst. jm. předejití
 předjíždět, 3. mn. předjíždějí i předjíždí
 předpovědět, 1. j. předpovím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; příč. předpověděl, předpověděn
 předvádět, 3. mn. předvádějí i předvádí
 přejít, 1. j. přejdu; rozk. přejdi, přejděte; příč. přešel, přešla; podst. jm. přejití
 přejíždět, 3. mn. přejíždějí i přejíždí
 převádět, 3. mn. převádějí i převádí
 přijíždět, 3. mn. přijíždějí i přijíždí
 přivádět, 3. mn. přivádějí i přivádí
 projít, 1. j. projdu; rozk. projdi, projděte; příč. prošel, prošla; podst. jm. projití
 projíždět, 3. mn. projíždějí i projíždí
 provádět, 3. mn. provádějí i provádí
rraison d`#tre [rezon détr] (franc.)
 rozdovádět (se), 3. mn. rozdovádějí (se) i rozdovádí (se)
 rozejít se, 1. j. rozejdu se; rozk. rozejdi se, rozejděte se; příč. rozešel se, rozešla se; podst. jm. rozejití
 rozjíždět, 3. mn. rozjíždějí i rozjíždí
 rozvádět, 3. mn. rozvádějí i rozvádí; příč. rozváděn
ssedět, 3. mn. sedí
 sejít (se), 1. j. sejdu (se); rozk. sejdi (se), sejděte (se); příč. sešel, sešla (se); podst. jm. sejití
 shlédnout i shlídnout, příč. shlédl, shlédnul i shlídl, shlídnul (pohledět shora dolů); jiné je zhlédnout i zhlídnout (spatřit)
 sjíždět (se), 3. mn. sjíždějí (se) i sjíždí (se)
 smrdět, 3. mn. smrdí
 stydět se, 3. mn. stydí se
 Sudety, Sudet ž. pomn. i m. pomn., 3. -ám i -ům, 6. -ách i -ech, 7. -ami i -y; sudetský, mn. -tští
 Sudety, Sudet ž. pomn. i m. pomn.; sudetský
 svádět, 3. mn. svádějí i svádí
 svědit i svědět, podst. jm. svědění
uujít, 1. j. ujdu; rozk. ujdi, ujděte; příč. ušel, ušla; podst. jm. ujití
 ujíždět, 3. mn. ujíždějí i ujíždí
 uvádět, 3. mn. uvádějí i uvádí
 uvidět, 3. mn. uvidí
vvědět, 1. j. vím, 3. mn. vědí; rozk. věz; příč. věděl; podst. jm. vědění
 vejít, 1. j. vejdu; rozk. vejdi, vejděte; příč. vešel, vešla; podst. jm. vejití
 vendeta ž.
 vídat (k vidět), podst. jm. vídání
 vidět, 1. j. vidím, 3. mn. vidí; rozk. viz; příč. viděl, viděn
 viz (k vidět)
 vjíždět, 3. mn. vjíždějí i vjíždí
 vyjít, 1. j. vyjdu; rozk. vyjdi, vyjděte; příč. vyšel, vyšla; podst. jm. vyjití
 vyjíždět, 3. mn. vyjíždějí i vyjíždí
 vynajít, 1. j. vynajdu; rozk. vynajdi, vynajděte; příč. vynašel, vynašla; podst. jm. vynajití
 vypovědět, 1. j. vypovím, 3. mn. vypovědí; rozk. vypověz; příč. vypověděl, vypověděn i vypovězen; podst. jm. vypovědění i vypovězení
 vysedět, 3. mn. vysedí; příč. vyseděn i vysezen
 vyvádět, 3. mn. vyvádějí i vyvádí
 vyzvědět, 1. j. vyzvím, 3. mn. vyzvědí; rozk. vyzvěď; příč. vyzvěděl, vyzvěděn
 vzejít, 1. j. vzejdu; rozk. vzejdi, vzejděte; příč. vzešel, vzešla; podst. jm. vzejití
zzahledět se, 3. mn. zahledí se
 zajít, 1. j. zajdu; rozk. zajdi, zajděte; příč. zašel, zašla; podst. jm. zajití
 zajíždět, 3. mn. zajíždějí i zajíždí
 zapovědět, 1. j. zapovím; rozk. zapověz; příč. zapověděl, zapověděn i zapovězen
 zavádět, 3. mn. zavádějí i zavádí; podst. jm. zavádění
Naposledy hledáno:

dét, ái, vymýšlejí, odkudsi, poho, kubí, souviset, vyhla, povoď, den

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.