Pravidla českého pravopisu

eelaborát, -u m.
 elán, -u m.
 elastický [-ty-]
 Elbrus, -u m.; elbruský
 eldorádo s.
 Elea, -ey i -eje ž.; eleaté, elejská škola
 eleaté, -ů m. mn. (příslušníci řecké filozofické školy)
 elefantiáza [-ty-], -y ž.
 elegán, -a m.
 elegance ž.
 elegantní
 elegický
 elegie ž.
 Elektra, -ry ž.
 elektrický
 elektrifikace ž.
 elektřina ž.
 elektrizace ž.
 elektrizační
 elektroanalýza, -y ž.
 elektroda ž.
 elektroencefalograf, -u m.
 elektroforéza, -y ž.
 elektrokardiograf [-dy-], -u m.
 elektrokardiografie [-dy-] ž.
 elektrolyt, -u m.
 elektrolytický [-ty-]
 elektrolýza, -y ž.
 elektrolyzér, -u m.
 elektromagnetický [-ty-]
 elektromotor, -u m.
 elektron, -u m.
 elektronický [-ny-]
 elektronika [-ny-] ž.
 elektronka ž.
 elektronvolt, -u m. (zn. eV)
 elektroosmóza [-ro-os-], -y ž.
 elektroskop, -u m.
 elektrostatický [-ty-]
 elektrotechnický [-ny-]
 elektrotechnika [-ny-] ž.
 element, -u m.
 elementární
 Elena, -y ž.
 Eleonora, -y ž.
 Eleuzína -zíny i Eleusis [-z-], -siny ž.; eleuzínský i eleusinský
 elév, -a m.; elévka ž.
 elevátor, -u m.
 Elfrída, -y ž.
 Eliáš, -e m.
 Eliáš, -e m.; Eliáška, -y ž.
 eliminace ž.
 elipsa, -y ž.
 elipsoid, -u m.
 elipsovitý
 eliptický [-ty-]
 Eliška, -y ž.
 elita ž.
 elixír, -u m.
 elize ž.
 Elizej, -e m.
 Elmar, -a m.
 elongace ž.
 Elvíra, -y ž.
 Elvis, -e m.
 Elysejská [-ze-] pole, Elysejský palác (v Paříži)
 Elysion i Elysium [-z-] i Elýzium, -ia s.
 Elza i Elsa [-za], -y ž.
 Podobné:
aÁbel i Abel, -a m.
 Ábel i Abel, -a m.
 accelerando [ače-]
 acetylcelulóza, -y ž.
 Adéla, -y ž.
 Adelaida [-aj-], -y ž.
 Adelaide [edelid], -du m.; adelaidský
 Aelius [é-], -lia m.
 afélium, -lia s.
 akcelerace ž.
 akvabela, -y ž.
 akvarel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 aleluja citosl. i s. neskl.
 aminokyselina ž.
 amoleta i omeleta ž.
 ampér, -u m. (jednotka intenzity el. proudu, zn. A); vl. jm. Ampére [-pér], -ra m.
 Anabela, -y ž.
 anděl, -a m., jedn. 5. -i, mn. 1. -é, 4., 7. -y; Anděl Páně (modlitba)
 Anděla, -y ž.
 Andorra la Vella [velja], A-y la V. ž.; andorrský
 Angelika, -y ž.
 apel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 apelativní [-ty- i -tý-]
 apelativum [-ty- i -tý-], -va s.
 Apelles, -lla m.
 apelovat
 Arabela, -y ž.
 Archangelsk, -u i -a m.; archangelský
 Aristoteles, -la m.; aristotelský i aristotelovský
 Aristoteles, -la m.; aristotelský i aristotelovský
 ateliér, -u m.
 Aurelián i Aurelian, -a m.; Aurélie i Aurelie, -e ž.
 Aurelián i Aurelianus [-án-], -na m.
 Axel, -a m.
bbadatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 bagatela, -y ž.
 bagatelizovat
 bakelit, -u m.
 Barcelona ž.; barcelonský
 Barcelona, -y ž.; barcolonský
 barel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 basreliéf, -u m.
 bdít, 1. j. bdím, 3. mn. bdí; rozk. bdi; příč. bděl
 bel canto [ka-] s. (ital.)
 běl, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi
 bel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y (zn. B)
 Běla, -y ž.
 beladona ž.
 bělásek, -ska m.
 bělat (se)
 Bělehrad, -u m.; bělehradský
 Bělehrad, -u m.; bělehradský, mn. -dští
 bělet (se), 3. mn. bělejí (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
 beletrie ž.
 beletrista, -y m.
 beletristický [-ty-]
 beletrizovat
 Belfast [-fást], -u m.; belfastský
 Belgie ž.; Belgické království; Belgičan, -a m.; belgický, mn. -čtí
 Belgie, -e ž.; Belgické království; Belgičan m.; belgický
 bělice ž.
 bělící (kdo nebo co bělí)
 bělicí (např. prostředek)
 bělidlo s.; Staré bělidlo
 bělit, 3. mn. bělí; rozk. běl; příč. bělil
 Belize neskl. s.; Belizan m.; belizský
 Bellerofon, -ona i -onta i Bellerofontes, -onta m.
 bělmo s.
 Belmopan, -u m.; belmopanský
 Belo Horizonte [belorizonty] neskl. s.; belohorizontský
 bělogvardějec, -jce m.
 bělohorský; bělohorská bitva (viz § 68)
 Bělorusko, -a s.; Běloruská republika; Bělorus m.; běloruský
 Bělorusko, -a s.; Bělorus, -a m.; běloruský, mn. -ruští
 bělovlasý
 belvedér, -u m. (letohrádek); Belvedér (např. na Pražském hradě)
 berkelium [-ke- i -ké-], -lia s.
 bermudský trojúhelník
 bešamel, -u m.
 beseda ž.; Česká beseda, Moravská beseda (tance); Beseda brněnská, Měšťanská beseda, Umělecká beseda (spolky)
 Bessemerova ocel
 bestseler i bestseller [-se-], -eru m.
 bezelstnost, -i ž.
 bezelstný
 bezpočtu i bez počtu (velmi mnoho)
 bezúčel
 bibelot, -u m.
 Bílá Hora (osada), B-é H-y ž.; bělohorský
 Bílá hora (vrch); bělohorský
 bílý, 2. st. bělejší; Bílá hora (návrší); Bílá Hora (osada); Bílé Karpaty; Bílé moře
 biskvit, -u m. (pečivo; porcelán)
 bitva, -y ž., mn. 2. bitev; bitva na Bílé hoře (bělohorská bitva), bitva u Domažlic (viz § 68)
 blata, blat s. pomn. (močály, rašeliniště apod.); Blata (v již. Čechách); blatský
 bohužel
 boží; boží bojovníci, boží muka; Matka boží; Boží tělo, Boží hod i Hod boží (vánoční) (svátky)
 bradla, bradel s. pomn., 3. -dlům, 4. -dlech, 7. -dly (tělocvičné nářadí)
 Brusel, -u m.; bruselský
 Brusel, -u m.; bruselský
 burel, -u i -e m., mn. 1., 4. -y i -e, 7. -y i -i
 bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
Naposledy hledáno:

el, debiln, přitom, lávra, atika, athos, pakliže, ztáhlý, etm, dv

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.