Pravidla českého pravopisu

bbýt, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
jjsem, jsi, je i jest, jsme, jste, jsou; ty jsi nesl, ty jsi má naděje i tys nesl, tys má naděje; ty ses učil, ty sis pamatoval
ssběh, -u m. (např. lidu); jiné je zběh, -a m. (dezertér)
 sběhlý (dolů nebo dohromady); jiné je zběhlý (zkušený; který dezertoval)
 sběhnout se, příč. sběhl se (dohromady); jiné je zběhnout se (přihodit se)
 sběhnout, příč. sběhl (dolů); jiné je zběhnout (dezertovat)
 sbíhat se, podst. jm. sbíhání (dohromady); jiné je zbíhat se (o události)
 sbíhat, podst. jm. sbíhání (dolů); jiné je zbíhat (dezertovat)
 sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
 sdírat, podst. jm. sdírání (z povrchu); jiné je zdírat (rozdírat, drásat)
 sdrhnout, příč. sdrhl i sdrhnul (z povrchu); jiné je zdrhnout (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci)
 sdrhovat; jiné je zdrhovat
 sedrat, 1. j. sederu, 2. j. sedereš, ..., 3. mn. sederou; rozk. seder; příč. sedral, sedrán; podst. jm. sedrání (např. peří nebo něco z něčeho); jiné je zedrat (roztrhat, rozdrásat)
 sedřít, 1. j. sedřu, 3. mn. sedřou; rozk. sedři; příč. sedřel, sedřen (např. kůži z těla); jiné je zedřít (se) (např. námahou)
 seřezat i sřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít)
 seškrábat i seškrabat, 1. j. seškrábu, seškrabu i seškrábám, seškrabám; rozk. seškrab, seškrábej i seškrabej; podst. jm. seškrábání i seškrabání (škrábáním odstranit z povrchu); jiné je zeškrábat i zeškrabat (poškrábat)
 seštípat, 1. j. seštípu i seštípám; rozk. seštípej; podst. jm. seštípání (štípáním odstranit); jiné je zeštípat (velmi poštípat)
 shlédnout i shlídnout, příč. shlédl, shlédnul i shlídl, shlídnul (pohledět shora dolů); jiné je zhlédnout i zhlídnout (spatřit)
 shlížet, 3. mn. shlížejí i shlíží (shora dolů); jiné je zhlížet se (např. v zrcadle)
 sjednat (např. smlouvu, mír); jiné je zjednat (např. pořádek, pomoc, na práci)
 skapat, 3. j. skape i skapá; rozk. skapej (po kapkách stéci); jiné je zkapat (zemřít)
 skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
 skosit, rozk. skos; příč. skosen (kosou posekat); jiné je zkosit (učinit kosým)
 skout, 1. j. skuji i skuju, 3. mn. skují i skujou; rozk. skuj; příč. skul, skut (dohromady); jiné je zkout (ukout)
 skreslit (v technickém kreslení spojit v jedné kresbě); jiné je zkreslit (podat zkomoleně)
 skreslovat; jiné je zkreslovat
 skroutit, rozk. skruť; příč. skroucen (splést dohromady); jiné je zkroutit (překroutit, vykroutit)
 skrucovat (splétat dohromady); jiné je zkrucovat (překrucovat)
 slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu)
 slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu)
 slíbat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho)
 slisovat (lisováním stlačit); jiné je zlisovat (lisováním zformovat)
 slít, 1. j. sliji, sleji i sliju, sleju, 3. mn. slijí, slejí i slijou, slejou; rozk. slij i slej; příč. slil, slit; podst. jm. slití (dohromady); jiné je zlít (polít)
 smáčet, 3. mn. smáčejí i smáčí (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmáčet (důkladně promáčet)
 smazat, 1. j. smažu, 3. mn. smažou; rozk. smaž (mazáním setřít); jiné je zmazat (umazat)
 směna ž. (např. peněz); jiné je změna ž. (proměna, zaměnění)
 směnit (např. peníze); jiné je změnit (proměnit)
 smetat (např. smetí); jiné je zmetat (o dobytku)
 smlsat (něco); jiné je zmlsat (někoho)
 smočit (slzami, do tekutiny apod.); jiné je zmočit (důkladně promočit)
 smotat (svinout); jiné je zmotat (poplést, zmást)
 smrskat se (srážet se); jiné je zmrskat (zbičovat)
 smuchlat (dohromady); jiné je zmuchlat (pomuchlat)
 spéci i spéct, 1. j. speču, 3. mn. spečou; rozk. speč; příč. spekl, spečen (pečením spojit); jiné je zpéci i zpéct (pečením spotřebovat)
 spodobit (přizpůsobit); jiné je zpodobit (umělecky zobrazit) spoiler, -u m.
 správa, -y ž. (řízení; oprava); jiné je zpráva ž. (sdělení)
 spravit (opravit); jiné je zpravit (informovat)
 spravovat (opravovat; řídit); jiné je zpravovat (informovat)
 sřezat i seřezat, 1. j. s(e)řežu i s(e)řezám, 3. mn. s(e)řežou i s(e)řezají; rozk. s(e)řež i s(e)řezej (svrchu uřezat); jiné je zřezat (hovor. zbít)
 srostlý; jiné je zrostlý (o obilí)
 srůst, 3. j. sroste; rozk. srosť; příč. srostl (dohromady); jiné je zrůst (o obilí)
 srýpat, 1. j. srýpám i srýpu; rozk. srýpej (z povrchu); jiné je zrýpat (zkypřit půdu)
 stahat (dolů nebo dohromady); jiné je ztahat (unavit)
 stavit, příč. staven (tavením spojit); jiné je ztavit (roztavit)
 stéci (se) i stéct (se), 3. mn. stečou (se); rozk. steč (se); příč. stekl (se) (dolů nebo dohromady); jiné je ztéci (kniž., např. hradby)
 stékat (se), podst. jm. stékání (dolů nebo dohromady); jiné je ztékat (kniž., např. hradby)
 stepat, 1. j. stepu i stepám; rozk. stepej (stlouci naplocho nebo v celek); jiné je ztepat (kniž. zbít, zkritizovat)
 stesat, 1. j. stešu i stesám, 3. mn. stešou i stesají; rozk. steš i stesej (tesáním upravit); jiné je ztesat (tesáním zhotovit)
 stěžovat si (naříkat); jiné je ztěžovat (činit obtížným)
 stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
 strhat (dolů); jiné je ztrhat (se) (přílišnou námahou nebo kritikou)
 strhnout (se), příč. strhl (se) i strhnul (se), stržen (dolů apod.); jiné je ztrhnout (se) (přílišnou námahou)
 stvrdit, příč. stvrzen (potvrdit); jiné je ztvrdit (učinit tvrdým)
 stvrzovat (potvrzovat); jiné je ztvrzovat (činit tvrdým)
 súčtovat (spočítat položky); jiné je zúčtovat (provést účtování; vypořádat se)
 sužovat, podst. jm. sužování (utlačovat, trápit); jiné je zužovat (činit úzkým)
 sválet, 3. mn. sválejí i sválí; příč. sválen (např. kameny ze svahu); jiné je zválet (poválet)
 svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho)
 svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
 svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat)
 svolit, podst. jm. svolení (souhlasit); jiné je zvolit (vyvolit, vybrat)
 svrhnout, příč. svrhl, svržen (dolů); jiné je zvrhnout
ttatar, -a m. (člověk, s nímž je obtížné se domluvit)
 tj. (to je, to jest)
vvisutý (visící); jiné je vysutý (vysunutý)
 vysutý (vysunutý); jiné je visutý (visící)
zzběh, -a m. (dezertér); jiné je sběh, -u m. (např. lidu)
 zběhlý (zkušený; který dezertoval); jiné je sběhlý (dolů nebo dohromady)
 zběhnout se, příč. zběhlo se (přihodit se); jiné je sběhnout se (dohromady)
 zběhnout, příč. zběhl (dezertovat); jiné je sběhnout (dolů)
 zbíhat se (o události); jiné je sbíhat se (dohromady)
 zbíhat, podst. jm. zbíhání (dezertovat); jiné je sbíhat (dolů)
 zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
 zdírat (rozdírat, drásat); jiné je sdírat (z povrchu)
 zdrhnout, příč. zdrhl i zdrhnul (zadrhnout, upravit do záhybů nebo spojit zdrhovadlem; nespis. utéci); jiné je sdrhnout (z povrchu)
 zdrhovat; jiné je sdrhovat
 zedrat, 1. j. zederu, 2. j. zedereš, ..., 3. mn. zederou; rozk. zeder; příč. zedral, zedrán (roztrhat, rozdrásat); jiné je sedrat (např. peří nebo něco z něčeho)
 zedřít (se), 1. j. zedřu (se), 3. mn. zedřou (se); rozk. zedři (se); příč. zedřel (se), zedřen (např. námahou); jiné je sedřít (např. kůži z těla)
 zeškrábat i zeškrabat, 1. j. zeškrábu, zeškrabu i zeškrábám, zeškrabám; rozk. zeškrab, zeškrábej i zeškrabej; podst. jm. zeškrábání i zeškrabání (poškrábat); jiné je seškrábat i seškrabat (škrábáním odstranit z povrchu)
 zeštípat, 1. j. zeštípu i zeštípám; rozk. zeštípej; podst. jm. zeštípání (velmi poštípat); jiné je seštípat (štípáním odstranit)
 zhlédnout i zhlídnout, příč. zhlédl, zhlédnul i zhlídl, zhlídnul (spatřit); jiné je shlédnout i shlídnout (pohledět shora dolů)
 zhlížet se, 3. mn. zhlížejí se i zhlíží se (např. v zrcadle); jiné je shlížet (shora dolů)
 zjednat (např. pořádek, pomoc, na práci); jiné je sjednat (např. smlouvu, mír)
 zkapat (zemřít); jiné je skapat (po kapkách stéci)
 zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
 zkosit, rozk. zkos; příč. zkosen (učinit kosým); jiné je skosit (kosou posekat)
 zkout, 1. j. zkuji i zkuju, 3. mn. zkují i zkujou; rozk. zkuj; příč. zkul, zkut (ukout); jiné je skout (dohromady)
 zkreslit (podat zkomoleně); jiné je skreslit (v technickém kreslení spojit v jedné kresbě)
 zkreslovat; jiné je skreslovat
 zkroutit, rozk. zkruť; příč. zkroucen (překroutit, vykroutit, zkomolit); jiné je skroutit (splést dohromady)
jječmen, -e i -a m.
 ječmenný
 ječný
 jed, -u m.
 jedenáct
 jedenadvacet i jednadvacet i dvacet jedna
 jedenapůl i jeden a půl
 jedenapůlkrát
 jedenapůlnásobek, -bku m.
 jedináček, -čka m.
 jedině přísl.
 jedinec, -nce m.
 jedinečný
 jedinost, -i ž.
 jediný
 jedle ž., mn. 2. -lí
 jedlík, -a m.
 jedloví s.
 jedlový (k jedle)
 jedlý
 jednočinný
 jednodenní
 jednoduchý, mn. jednoduší, 2. st. jednodušší
 jednoduše, 2. st. jednodušeji
 jednofázový
 jednohlasný
 jednohlasý
 jednoklonný
 jednomístný
 jednomyslný
 jednookruhový
 jednooký
 jednoosý
 jednopólový
 jednoramenný
 jednoranný
 jednosměrný
 jednostopý
 jednostrannost, -i ž.
 jednostranný; jednostranně
 jednostrunný
 jednosytný
 jednota ž.; jednota bratrská
 jednotit, příč. jednocen
 jednotka ž.
 jednotlivina ž.
 jednotný
 jednotvárný
 jehla, -y ž., mn. 2. jehel
 jehlan, -u m.
 jehlice ž.
 jehličí s.
 jehličnan, -u m.
 jehňátko s.
 jehně, -ěte s., mn. 1., 4. -ňata
 jehněčí i jehněcí příd. jm. i s.
 jehněda ž.
 jeho zájm. přivlastňovací neskl. k on, ono
 její zájm. přivlastňovací k ona, 2. jejího, jejímu atd., mn. 2., 6. jejích, 3. jejím, 7. jejími
 jejich zájm. přivlastňovací neskl. k oni, ony, ona
 jelen, -a m.; jelení; Jelení příkop (v Praze)
 jelínek, -nka m.
 jelítko s.
 jelito s.
 Jemen, -u m.; Jemenec, -nce m.; jemenský
 Jemen, -u m.; Jemenská republika; Jemenec m.; jemenský
 jemně, 2. st. jemněji
 jemnovlnný
 jemnozrnný
 jemný, 2. st. jemnější
 jen, -u m. (jednotka japonské měny)
 Jena, -y ž.; jenský
 Jenisej [-ny-], -e m.; jenisejský
 jenjen i jen jen (sotva)
 jenomže spojka
 Jenovéfa i Jenovefa, -y ž.
 jenž zájm., m., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž, 4. živ. jehož, jejž, neživ. jejž, 6. (o) němž, 7. jímž, (s) nímž; jež ž., 2., 3., 6. a 7. jíž, níž, 4. již, (pro) niž; jež s., 2. jehož, (bez) něhož, 3. jemuž, (k) němuž; 4. jež, (na) něž,
 jenže spojka i část.
 jeptiška ž.
 jeřáb, -a m. (pták); jeřábí
 jeřáb, -u m. (strom, zařízení)
 jeřabina ž.
 jeřábník, -a m.; jeřábnice ž.
 jeremiáda ž.
 Jeremiáš, -e m.
 Jerevan, -u m.; jerevanský
 Jericho, -a s.; jerišský
 Jeroným, -a m.
 Jersey [džerzi] neskl. s.
 Jeruzalém, -a m.; jeruzalémský
 Jeruzalém, -a m.; jeruzalémský
 jeseň, -ně ž.
 Jeseník, -u i -a m.; Jeseníky, -ků m. pomn., 6. -cích i -kách; jesenický, mn. -čtí
 Jeseník, -u m.; jesenický
 Jeseníky, -ů m. pomn.; jesenický
 jesenní
 jeseter, -a m.
 Jesika, -y ž.
 ješitný
 jeskyňář, -e m.
 Podobné:
aabbé m., jedn. 2., 4. abbého, 3. abbému, 6., 7. abbém, mn. 1. abbéové atd., i neskl. m.abdikace [-dy-] ž.
 adié i adieu [adyjé]
 adjektivizace [-ty-] ž.
 adjektivní [-ty- i -tý-]
 adjektivum [-ty- i -tý-], -va s.
 adresný (např. projev)
 alfa ve spojeních, např. alfa-záření i záření alfa; °-záření i záření °; alfa-metoda
 alfa, -y ž. (ve spojení s alfou i omegou); kino Alfa
 Americká Samoa, A-ké S-oy ž.; Samojec m.; samojský
 Amiens [amján i amjen], -u m.; amienský
 ampér, -u m. (jednotka intenzity el. proudu, zn. A); vl. jm. Ampére [-pér], -ra m.
 Amudarja, -je i -ji ž.; amudarský
 ančovička ž., jedn. 3., 6. -čce
 anděl, -a m., jedn. 5. -i, mn. 1. -é, 4., 7. -y; Anděl Páně (modlitba)
 Aralské jezero
 Árijec, -jce m. (Indoíránec)
 árijec, -jce m.; árijka ž.
 Asie [áz-] ž.; Asijec, -jce m.; asijský
 Asie [áz-], -e ž.; Asijec m.; asijský
 asociovat, 3. j. asociuje
bbabička ž., jedn. 3., 6. -čce
 babočka ž., jedn. 3., 6. -čce
 báj, -e i báje ž.
 báječný
 bájesloví s.
 Bajkal, -u m.; bajkalský; Bajkalské jezero
 Balaton, -u m.; balatonský; Blatenské jezero
 bar, -u m. (dř. jednotka tlaku vzduchu)
 bělogvardějec, -jce m.
 beta ve spojeních, např. beta-záření i záření beta; ±-záření i záření ±; beta-funkce
 betlém, -a i -u m. (jesličky); Betlém, -a m. (město)
 bída ž., jedn. 7. bídou, mn. 2. běd
 biedermeier [bídrmajer], -u m.
 bit, -u m. (jednotka množství informace, zn. b)
 blána ž., jedn. 7. blánou i blanou, mn. 2. blan, 3. blánám i blanám, 6. blánách i blanách, 7. blánami i blanami
 Blatenské jezero
 Blatenské jezero viz Balaton
 Bodamské jezero
 bóje ž.
 bojeschopnost, -i ž.
 Bolívie ž.; Bolivijec, -jce m.; bolivijský
 Bolívie, -e ž.; Bolivijská republika; Bolivijec m.; bolivijský
 brána ž., jedn. 7. bránou i branou, mn. 2. bran, 3. bránám i branám, 6. bránách i branách, 7. bránami i branami; Moravská brána (pahorkatina); Prašná brána apod.
 bratrský; jednota bratrská
 břemeno s., jedn. 2. -ena i -ene ; Čertovo břemeno (hora)
 briga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze
 bříza, -y ž., jedn. 7. břízou, mn. 2. bříz, 3. břízám atd.
 Brunej, -e ž.; Brunejec m.; brunejský
 bryčka ž., jedn. 3., 6. -čce
 budíček, -čku i -čka m., jedn. 4. -ček i -čka
 budík, -u i -a m., jedn. 4. budík i -ka
 bůh, boha m., jedn. 3. bohu, 5. bože, mn. 6. bozích; Bůh (viz § 76)
 bujet, 3. mn. bují i bujejí
 buržoa, -oy m., jedn. 3., 6. -oovi, 4. -ou [-o-u], 7. -oou, mn. 1. -oové, 2. -oů, 3. -oům, 4. -oy, 6. -oích, 7. -oy
cčára ž., jedn. 7. čárou i čarou, mn. 2. čar, 3. čárám i čarám, 6. čárách i čarách, 7. čárami i čarami
 causerie [kózrí] ž., jedn. 3., 4., 6. -rii, 7. -rií atd. i neskl. ž.
 Cayenne [kajen] neskl. s.; cayennský
 cena ž.; Nobelova cena; Cena Egona Hostovského; Velká cena Prahy (v odbíjené apod.)
 centrifuga [-fu- i -fú-], -y ž., jedn. 3., 6. -ze
 Černé jezero
 Čertovo jezero
 česačka ž., jedn. 3., 6. -čce (zařízení)
 Chaldea, -ey i -eje i Chaldeia, -eie ž.; Chaldejci i Chaldejové, chaldejský
 charta ž.; Charta Organizace spojených národů
 chvála, -y ž., jedn. 7. chválou, mn. 2. chval, 3. chválám atd.
 chvíle ž., jedn. 7. chvílí, mn. 2. chvil, 3. chvílím atd.
 číslo s. (zkr. č. i čís.); číslo jednací (zkr. č. j. i čj.); číslo popisné (zkr. č. p. i čp.)
 číslovačka ž., jedn. 3., 6. -čce
 čistička ž., jedn. 3., 6. -čce
 člověk, -a m., jedn. 3., 6. -ku, 5. -če, mn. lidé
 cukrárna, -y ž.; cukrárna U Bílého jelínka
ddárce, -ce m., jedn. 5. -ce; dárkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 Darja, -ji, 3.p. -je ž.
 dcera ž., jedn. 3., 6. -ři; dceřin
 dějepis, -u m.
 dělenec, -nce m., jedn. 4. -nce, mn. 1. -nci i -nce
 dělitel, -e m., jedn. 4. -e, mn. 1. -é i -e, 7. -i
 delta ve spojeních, např. delta-funkce, »-funkce, delta-elektron
 Demokratický jemen, D-ého J-u m.; Jemenská lidově demokratická republika; Jemenec m.; jemenský
 den, dne m., jedn. 3., 6. dni i dnu (ale ve dne), mn. 1., 4. dni i dny, 2. dní i dnů, 3. dnům, 6. dnech, 7. dny; Den lidských práv; Štědrý den; Dny italského filmu
 děrovačka ž., jedn. 3., 6. -čce (stroj)
 destruovat, 3. j. destruuje
 diaprojektor [dy-], -u m.
 díra ž., jedn. 7. dírou, mn. 2. děr, 3. dírám atd.
 distribuovat [dy-], 3. j. distribuuje
 dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
 dláha i dlaha ž., jedn. 7. dláhou i dlahou, mn. 2. dlah, 3. dláhám i dlahám, 6. dláhách i dlahách, 7. dláhami i dlahami
 dobíječ, -e m.
 dobíječka ž., jedn. 3., 6. -čce
 dobíjet, 3. mn. dobíjejí i dobíjí
 doga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze
 dojemný; dojemně
 dojet, 1. j. dojedu; rozk. dojeď; příč. dojel, dojet; podst. jm. dojetí
 dojezd, -u m.
 dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení
 dojmout, 1. j. dojmu; příč. dojal, dojat; podst. jm. dojetí
 donedávna i do nedávna (ještě nedávno)
 dopíjet, 3. mn. dopíjejí i dopíjí
 Dostojevskij, -kého m.
Naposledy hledáno:

, velmoc, drahomil, hospodářsko, podetnout, stmívat, vzešlý, ateroskleróza, filatelie, procedúr

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.