Pravidla českého pravopisu

jcen, -cnu m.
 Jičín, -a m.; jičínský
 jidáš, -e m. (zrádce; druh pečiva); Jidáš (biblická postava)
 jidášský, mn. -šští
 delna, -y ž.
 jidiš [-dyš] s. neskl.
 dlo s., mn. 2. del
 jih, -u m.
 Jihlava, -y ž.; jihlavský
 jihnout, příč. jihl
 jihovýchod, -u m.
 jihozápad, -u m.
 kavec i jikavec, -vce m.
 jikra ž., mn. 2. -ker
 jikrnatý i jikernatý
 l, -u m.
 lec i jilec, -lce m.
 lek, -lku m.
 Jilemnice, -e ž.; jilemnický
 Jil, -ího m.
 Jil, -ího m.
 jilm, -u m.
 loviště, -iště s., mn. 2. -išť
 lovitý
 lový
 mač, -e m.
 mat, podst. jm. mání
 mka ž.
 jinak přísl. i spojka
 jinam přísl.
 Jindra, -y ž.
 Jindřich, -a m.; Jindřiška, -y ž.
 Jindřichův Hradec, J-ova H-dce m.; jindřichovohradecký i jindřichohradecký
  s.
 jinoch, -a m.
 jinošský, mn. -šští
 jinošství s.
 jinotaj, -e m.
 jinovatka ž.
 jinudy přísl.
 jiný
 jircha ž.
 Jiří, -ího m.
 Jiří, -ího m.
 jiřička ž., jedn. 3., 6. -čce
 jiřina ž.
 Jiřina, -y ž.
 ška ž.
 jiskra ž., mn. 2. -ker
 jiskrný
 jiskrový
 st, 1. j. m, 3. mn. jedí; rozk. jez; příč. jedl, jeden; podst. jm. jedení
 jistěže část.
 jistič, -e m.
 jistit, rozk. jisti i jisť, jistěte i jisťte; podst. jm. jištění
 jistojistě přísl.
 jistý, 2. st. jistější i jistší
 t, 1. j. jdu, bud. půjdu; rozk. jdi, jděte - pojď, pojďte; příč. šel, šla; podst. jm. jití
 Jitka, -y ž.
 jitřenka ž.
 jitřit, rozk. jitři i jitř, jitřete i jitřte
 jitřní
 jitrnice ž.
 jitro s., mn. 2. -ter
 jitrocel, -e m., mn. 7. -i
 va, -y ž., jedn. 7. vou, mn. 2. v, 3. vám atd.
 jive [džajv], -vu i džajv, -u m.
 voví s.
 vový
 již přísl. i částice
 jižan, -a m. (obyvatel jižních zemí; přívrženec Jihu ve válce proti Severu v USA)
 jizba, -y ž., mn. 2. -zeb
 zda ž., jedn. 7. zdou, mn. 2. zd, 3. zdám atd.
 zdárna, -y ž.; zdárna Pražského hradu (výstavní síň)
 zdenka ž.
 zdmo přísl.
 zdné, -ého s.
 zdní
 Jizera, -y ž.; jizerský
 Jizerské hory
 jizlivec i zlivec, -vce m.
 jizlivost i zlivost, -i ž.
 jizlivý i zlivý
 Jižní Afrika, j. A-y ž.; Jihoafrická republika; Jihoafričan m.; jihoafrický
 Jižní Amerika, j. A-y ž.; Jihoameričan m.; jihoamerický
 Jižní Dakota, j. D-y ž.; (jiho)-dakotský
 Jižní Karolína, j. K-y ž.; (jiho)karolínský
 Jižní Korea, j. K-ey i K-eje ž.; Korejská republika; Jihokorejec m.; jihokorejský
 jižní; jižní pól, jižní Čechy, jižní Evropa; Jižní Amerika
 jizva, -y ž., mn. 2. -zev
 Podobné:
aadoptovat (osvojit)
 aj. (a jiné, a jiní)
 Amudarja, -je i -ji ž.; amudarský
 apartheid [-teji-], -u m.
bbájit, rozk. baj
 bát se, 3. mn. bo se; rozk. (ne)boj se; příč. bál se
 bazilika ž.; bazilika sv. Jiří
 bělet (se), 3. mn. běle (se) i bělí (se); příč. bělel (se)
 Benátky nad Jizerou, B-tek nad j. ž. pomn.; benátecký
 Benátky, -tek ž. pomn.; benátský, mn. -tští (v Itálii); Benátky nad Jizerou; benátecký, mn. -tečtí
 bezvýjimečnost, -i ž.
 bezvýjimečný
 bít, 1. j. biji i biju, 3 mn. bi i bijou; rozk. bij; příč. bil, bit
 blahopřát, 1. j. blahopřeji i blahopřeju, 3. mn. blahopře i blahopřejou; rozk. blahopřej; příč. blahopřál; podst. jm. blahopřání
 blata, blat s. pomn. (močály, rašeliniště apod.); Blata (v již. Čechách); blatský
 blít, 1. j. bliji i bliju, 3. mn. bli i blijou; rozk. blij; příč. blil; podst. jm. blití
 bojiště, -iště s., mn. 2. -išť
 bolet, 3. mn. bolí i bole
 bordóská cha
 břitce, 2. st. břitčeji
 bubřet, 3. mn. bubře i bubří
 bujet, 3. mn. bu i buje
 bujnět, 3. mn. bujně i bujní
 burácet, 3. mn. buráce i burácí
 bydlet i bydlit, 3. mn. bydle i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
cčernět, 3. mn. černě i černí; příč. černěl (stávat se černým)
 červivět, 3. mn. červivě i červiví
 česat, 1. j. češu i česám, 3. mn. češou i česa; rozk. češ i česej
 cestu m. i ž. i příd. jm.
 chata ž.; Jiráskova chata, chata Kpt. Nálepky; chata Kamzík
 choulostivět, 3. mn. choulostivě i choulostiví
 chrám, -u m.; Svatovítský chrám, Týnský chrám (v Praze); chrám sv. Jindřicha, chrám Panny Marie pod řetězem; svatotomášský chrám, chrám sv. (svatého) Ducha (viz § 67)
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtě i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
 churavět, 3. mn. churavě i churaví
 chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvě (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
 chvo s.
 chybět, 3. mn. chybě i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
 civět, 3. mn. civí i civě; rozk. (ne)civ i (ne)civěj
 čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čně; rozk. čni, čněte; příč. čněl
dDarja, -ji, 3.p. -je ž.
 dát, 1. j. dám, 3. mn. da; rozk. dej; příč. dal, dán; podst. jm. dání
 dějinný; dějinně
 dějiny, -jin ž. pomn.
 dějiště, -iště s., mn. 2. -išť
 děravět, 3. mn. děravě i děraví
 dětinštět, 3. mn. dětinště i dětinští
 dít se, 3. j. děje se, 3. mn. se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
 dít, 1. j. dím, 3. mn.; příč. děl
 divočet, 3. mn. divoče i divočí (stávat se divokým)
 dlít, 1. j. dlím, 3. mn. dle i dlí; rozk. (ne)dli; příč. dlel
 dlouhohra (např. deska)
 dobíjet, 3. mn. dobíje i dobí
 dobít, 1. j. dobiji i dobiju, 3. mn. dobi i dobijou; rozk. dobij; příč. dobil, dobit; podst. jm. dobití
 docházet, 3. mn. docháze i dochází
 dohánět, 3. mn. doháně i dohání
 dohlížet, 3. mn. dohlíže i dohlíží
 dohrát, 1. j. dohraji i dohraju, 3. mn. dohra i dohrajou; rozk. dohraj i dohrej; příč. dohrál, dohrán; podst. jm. dohrání
 dohřát, 1. j. dohřeji i dohřeju, 3. mn. dohře i dohřejou; rozk. dohřej; příč. dohřál, dohřát; podst. jm. dohřátí
 do (kdo nebo co do)
 dojicí (např. přístroj)
 dodat, podst. jm. dodání
 domat
 domavý
 dost, 1. j. dom, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dot, 1. j. dojdu; rozk. dojdi, dojděte; příč. došel, došla; podst. jm. dojití
 dojit, 1. j. dom, 3. mn. do; podst. jm. dojení
 doždět, 3. mn. doždě i doždí
 dožďka ž., mn. 2. -děk
 dole, 2. st. doleji
 dolít, 1. j. doliji, doleji i doliju, doleju, 3. mn. doli, dole i dolijou, dolejou; rozk. dolij i dolej; příč. dolil, dolit; podst. jm. dolití
 domýšlet, 3. mn. domýšle i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
 domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domysle; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
 domýt, 1. j. domyji i domyju, 3. mn. domy i domyjou; rozk. domyj; příč. domyl, domyt
 donášet, 3. mn. donáše i donáší
 doorat, 1. j. doořu i doorám, 2. doořeš i dooráš, ..., 3. mn. doořou i doora; rozk. doorej
 dopíjet, 3. mn. dopíje i dopí
 dopít, 1. j. dopiji i dopiju, 3. mn. dopi i dopijou; rozk. dopij; příč. dopil, dopit; podst. jm. dopití
 doplácet, 3. mn. dopláce i doplácí; příč. doplácen; podst. jm. doplácení
 dopřát, 1. j. dopřeji i dopřeju, 3. mn. dopře i dopřejou; rozk. dopřej; příč. dopřál, dopřán
 doprovázet, 3. mn. doprováze i doprovází
 dorážet, 3. mn. doráže i doráží; příč. dorážen
 dorozumět se, 3. mn. dorozumě se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
 dosít, 1. j. doseji i doseju, 3. mn. dose i dosejou; rozk. dosej; příč. dosel i dosil, doset; podst. jm. dosetí
 došít, 1. j. došiji i došiju, 3. mn. doši i došijou; rozk. došij; příč. došil, došit
 dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospě i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
 dostát, 1. j. dostom; rozk. dostůj; příč. dostál
 dostavět, 3. mn. dostavě i dostaví; rozk. dostavěj i dostav; příč. dostavěl, dostavěn
 dotvářet, 3. mn. dotváře i dotváří
 dout, 3. j. duje, 3. mn. du i dujou; rozk. duj; příč. dul; podst. jm. dutí
 dovádět, 3. mn. dovádě i dovádí
 dovážet, 3. mn. dováže i dováží
 dozajista (určitě, ovšem)
 dožít (se), 1. j. dožiji (se) i dožiju (se), 3. mn. doži (se) i dožijou (se); rozk. dožij (se); příč. dožil (se), dožit; podst. jm. dožití
 doznít, 3. mn. dozně i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
 dozrát, 1. j. dozraji i dozraju, 3. mn. dozra i dozrajou; rozk. dozraj; příč. dozrál; podst. jm. dozrání
 dřevěnět, 3. mn. dřevěně i dřevění
 dvoje; dvo
 dvojice ž.
 džajv, -u i jive [džajv], -vu m.
eesejista, -y m.
Naposledy hledáno:

, norbert, krs, tinkt, čeho, komik, zhýralý, pomstychtivý, inský, kroup

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.