Pravidla českého pravopisu

kklen, -u m.
kklenba, -y ž., mn. 2. -neb
 klenbový
 Klenčí pod Čerchovem, K-í pod Č. s.; klenečský
 klenební (ke klenba)
 klenot, -u m.
 klenotnice ž. (pro úschovu klenotů); Klenotnice (na Pražském hradě, v Loretě apod.)
 klenotnický
 klenotnictví s.
 klenotník, -a m.; klenotnice ž.
 klenout
 klenutí s.
 Podobné:
kklít, 1. j. kleji i kleju, 3. mn. klejí i klejou; rozk. klej; příč. klel; podst. jm. klení
 kobka ž. (malá klenutá místnost)
 koruna ž.; svatováclavská koruna (korunovační klenot); země Koruny české (české země i České země)
mMeklenbursko, -a s.; Meklenburčan m.; meklenburský
rrozvzteklený
ssklenář, -e m.
 skleněný
 sklenice ž.
 skleník, -u m.
 sklenka i sklínka ž.
 sklenout
 sklenutí s. (ve stavitelství)
 spiklenec, -nce m.; spiklenka ž.
vklenek, -nku m.
zzaklení s. (zaláteření)
 zasklít, rozk. zaskli; příč. zasklil, zasklen
 zklenutí s. (optická vada)
Naposledy hledáno:

cylindrický, klen, rubu, lukrativní, zlata, čílit, ve, zimbabwe, aster, brecl

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.