květ: pravidla českého pravopisu

SLOVNÍ TVARY: květ ~ květe ~ květech ~ květem ~ květu ~ květům ~ květy

k	květ, -u m.

k	květák, -u m.
	květen, -tna m.; Květen 1945
	květena ž.
	květenství s.
	květina ž.
	květináč, -e m.
	květinář, -e m.
	Květná neděle
	květnový; Květnová revoluce, Květen (1945)
	Květoslav, -a m.; Květoslava, -y ž.

	Podobné:
h	hortenzie ž., mn. 2. -zií (květina)
k	kvést i kvíst, 3. j. kvete; rozk. kveť; příč. kvetl; podst. jm. kvetení
m	motýlokvětý
n	neděle ž., mn. 2. nedělí i neděl (nedělních dnů), neděl (týdnů); Květná neděle
o	odkvést i odkvíst, 3. j. odkvete; rozk. odkveť; příč. odkvetl
	odkvět, -u m.
	odkvétat i odkvítat, podst. jm. odkvétání i odkvítání
	okvětí s.
	okvětní
r	rozkvést i rozkvíst, 1. j. rozkvetu; rozk. rozkveť; příč. rozkvetl
	rozkvět, -u m.
	rozkvétat i rozkvítat, podst. jm. rozkvétání i rozkvítání
	rozkvetlý
s	slézokvětý
t	tkvět i tkvít, 1. j. tkvím, 3. mn. tkví i tkvějí; příč. tkvěl
u	ulice ž.; Vodičkova ulice, ulice Spálená, ulice Politických vězňů, ulice Na Můstku, ulice U Sjezdového paláce, ulice Bratří Čapků, ulice 5. (Pátého) května apod.
	utkvět i utkvít, 1. j. utkvím, 3. mn. utkví i utkvějí; příč. utkvěl
v	vykvést i vykvíst, 1. j. vykvetu; rozk. vykveť; příč. vykvetl
	výkvět, -u m.
	vykvétat i vykvítat, podst. jm. vykvétání i vykvítání
	vykvetlý
	vzkvést i vzkvíst, 1. j. vzkvetu; rozk. vzkveť; příč. vzkvetl
	vzkvétat i vzkvítat, podst. jm. vzkvétání i vzkvítání
z	zakvést i zakvíst, 3. j. zakvete; rozk. zakveť; příč. zakvetl
	zakvétat i zakvítat, podst. jm. zakvétání i zakvítání