ozu: pravidla českého pravopisu

o	ozubení s.
	ozubí s.

	Podobné:
d	dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
	dorozumívat se, podst. jm. dorozumívání
n	nedorozumění s.
	nejrozumnější
p	porozumění s.
	porozumět, 1. j. porozumím, 3. mn. porozumějí i porozumí; příč. porozuměl, porozuměno
	pozůstalost, -i ž.
	pozůstalý m. i příd. jm.
	pozůstatek, -tku m.
	provozuschopný
r	rigorózum, -za s.
	rozum, -u m.
	rozumět, 1. j. rozumím, 3. mn. rozumějí i rozumí; příč. rozuměl
	rozumný; rozumně
	rozutéci se i rozutéct se, 3. mn. rozutečou se; rozk. rozutečte se; příč. rozutekl se
	rozuzlení s.
s	se zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
	srozuměná, -é ž.; dát na srozuměnou
	srozumět (se), 1. j. srozumím (se), 3. mn. srozumějí (se) i srozumí (se); příč. srozuměl (se), srozuměn
	srozumitelný
v	voj i oj, -e ž. (u vozu)
	vůz, vozu m., mn. 1., 4., 7. -y; Malý vůz, Velký vůz (souhvězdí)
	vyrozumění s.
	vyrozumět, 1. j. vyrozumím, 3. mn. vyrozumějí i vyrozumí; rozk. vyrozuměj, vyrozumějte; příč. vyrozuměl, vyrozuměn
	vyrozumívat, podst. jm. vyrozumívání