rozm: pravidla českého pravopisu

r	rozmach, -u m.
	rozmáchnout (se), příč. rozmáchl (se), rozmáchnut
	rozmačkat
	rozmáčknout, příč. rozmáčkl, rozmáčknut
	rozmáhat se, podst. jm. rozmáhání
	rozmařilý
	rozmarýna, -y ž. i rozmarýn, -u m.
	rozmazat, 1. j. rozmažu, 3. mn. rozmažou; rozk. rozmaž
	rozmazlit, příč. rozmazlen
	rozmáznout, příč. rozmázl i rozmáznul
	rozměklý
	rozměknout, příč. rozměkl
	rozmělnit
	rozmělňovat
	rozměnit
	rozměňovat
	rozměr, -u m.
	rozměřit
	rozměrný
	rozměřovat
	rozměrový
	rozmíchat, podst. jm. rozmíchání
	rozmílat, podst. jm. rozmílání
	rozmísit, rozk. rozmis; příč. rozmíšen, o těstě rozmísen
	rozmíška ž.
	rozmístit, rozk. rozmísti i rozmisť; příč. rozmístěn
	rozmísťovat i rozmisťovat
	rozmlátit, rozk. rozmlať; příč. rozmlácen
	rozmnožit (se)
	rozmoci se i rozmoct se, 1. j. rozmohu se i rozmůžu se, 2. j. rozmůžeš se, ..., 3. mn. rozmohou se i rozmůžou se; příč. rozmohl se
	rozmrazit, rozk. rozmraz; příč. rozmrazen
	rozmrzelý i rozmrzený
	rozmysl, -u m.
	rozmýšlet se, 3. mn. rozmýšlejí se i rozmýšlí se; příč. rozmýšlen
	rozmyslit se i rozmyslet se, 3. mn. rozmyslí se i rozmyslejí se; rozk. rozmysli se; příč. rozmyslil se i rozmyslel se, rozmyšlen