Pravidla českého pravopisu

aakademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
ddoktor věd, doktorka věd (zkr. DrSc.)
kkandidát, kandidátka věd (vědecká hodnost, zkr. CSc.)
vvédy, véd ž. mn. (indické literární památky)
vvěda ž.
 vědec, -dce m.; vědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 vědecko-fantastický [-ty-] (např. román)
 vědecko-technický [-ny-] (např. rozvoj)
 vědecko-výzkumný (např. program)
 vědeckopopularizační (k popularizace vědy)
 vědecký
 vedení s.
 vědět, 1. j. vím, 3. mn. vědí; rozk. věz; příč. věděl; podst. jm. vědění
 vedle přísl. i předl.
 vedlejší
 vědma, -y ž.
 vědní
 vědomí s.
 vědomost, -i ž.
 vědomostní
 vědomý; vědomě
 vědoucí (znalý)
 vedoucí m. i ž. i příd. jm.
 vědro s.
 vedro, -a s.; vedro přísl.
 vedví i ve dví
 Podobné:
bbelvedér, -u m. (letohrádek); Belvedér (např. na Pražském hradě)
 bezvědomí s.
 bezvědomý; bezvědomě
 biologicko-ekologický (např. vědy)
 bratr, -a m., mn. 1., 5. bratři, 2. bratrů, 3. bratrům atd., vedle toho v určitých významech 1. bratří, 2. bratří, 3. bratřím atd.; čeští bratři i čeští bratří; Bratři v triku (filmové studio)
ccílevědomý; cílevědomě
dděd, -a m.; děd Vševěd (pohádková postava)
 doktor, -a m.; doktorka ž. (zkr. vědecko-akademického titulu Dr., neoficiálně dr.)
 dosvědčit, rozk. dosvědč i dosvědči, dosvědčte i dosvědčete
 dosvědčovat
 dovědět se i dozvědět se, 1. j. dovím se i dozvím se, 3. mn. dovědí se i dozvědí se; rozk. dověď se i dozvěď se; příč. dověděl se i dozvěděl se
 dovést, 1. j. dovedu; rozk. doveď; příč. dovedl, doveden
 dozvědět se viz dovědět se
 Dvůr Králové nad Labem, Dvora K-é n. L.m.; královédvorský
 Dvůr Králové nad Labem, Dvora Králové n. L. m.; královédvorský
hhudebněvědný (k hudební věda)
jjazykověda ž.
kkóma, -atu s. (bezvědomí)
 kontrarozvědka ž.
 Královédvorský rukopis i Rukopis královédvorský
 krédo s. (přesvědčení); Krédo (část mše)
 kvedlačka ž., jedn. 3., 6. -čce
lliterárněvědný (k literární věda)
mmedvěd, -a m.; Malý medvěd (souhvězdí); medvědí
 mimoto i mimo to (vedle toho)
 ministerstvo [-ny-] s.; Ministerstvo spravedlnosti (viz § 67 a 89)
 ministerstvo: Ministerstvo spravedlnosti (viz § 67 a 89)
 moto i motto s. (heslo, průpověď)
 motto i moto s. (heslo, průpověď)
nnadzvednout i nazvednout, příč. na(d)zvedl, na(d)zvednut
 nápověď, -di ž., mn. 1. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
 nápověda ž. (napovídání)
 napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
 nápovědní
 nasvědčovat
 navést, 1. j. navedu; rozk. naveď; příč. navedl, naveden
 nazvednout i nadzvednout, příč. na(d)zvedl, na(d)zvednut
 neodpovědný
 nespravedlivost i nespravedlnost, -i ž.
 nespravedlivý
 nevědomky přísl.
 nevědomý; nevědomě
oobstát, 1. j. obstojím; rozk. obstůj; příč. obstál (osvědčit se)
 odpověď, -i ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
 odpovědět, 1. j. odpovím, 3. mn. odpovědí; rozk. odpověz; příč. odpověděl, odpověděn; podst. jm. odpovědění
 odpovědnost i zodpovědnost, -i ž.
 odpovědný i zodpovědný
 odvést, 1. j. odvedu; rozk. odveď; příč. odvedl, odveden
 organizace [-ny-] ž.; Organizace spojených národů, Spojené národy; Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
 ospravedlnit (se)
 osvědčení s.
 osvědčit, rozk. osvědč i osvědči, osvědčte i osvědčete; podst. jm. osvědčení
 osvědčovat (k osvědčit)
ppeníz, -e m., mn. 1., 4. peníze, 2. peněz, 7. penězi; vedle toho 2. penízů atd., 7. penízi (na označení jednotlivých mincí)
 podvědomí s.
 podvědomý; podvědomě
 podvést, 1. j. podvedu; rozk. podveď; příč. podvedl, podveden
 populárně-vědecký (např. literatura)
 povědět, 1. j. povím, 3. mn. povědí; rozk. pověz; příč. pověděl, pověděno
 povědomí s.
 povědomý; povědomě
 povést se, 3. j. povede se; příč. povedl se, poveden
 předpověď, -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
 předpovědět, 1. j. předpovím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; příč. předpověděl, předpověděn
 předpovědní
 předvést, 1. j. předvedu; rozk. předveď; příč. předvedl, předveden
 přesvědčit, rozk. přesvědč i přesvědči, přesvědčte i přesvědčete; příč. přesvědčen
 převést, 1. j. převedu; rozk. převeď; příč. převedl, převeden
 přípověď, -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
 přírodovědecký
 přírodovědný
 přisvědčit, rozk. přisvědč i přisvědči, přisvědčte i přisvědčete
 přisvědčovat
 přivést, 1. j. přivedu; rozk. přiveď; příč. přivedl, přiveden
 provést, 1. j. provedu; rozk. proveď; příč. provedl, proveden
 průkazný (přesvědčivý)
 průpověď, -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
 pythický (např. odpověď)
rrozvědčík, -a m.
 rozvědka ž.
 rozvést, 1. j. rozvedu; rozk. rozveď; příč. rozvedl, rozveden
 rukopis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Rukopis královédvorský i Královédvorský rukopis, Rukopis hradecký i Hradecký rukopis (literární památky)
ssebevědomí s.
 sebevědomý; sebevědomě
 seč jsem (pokud dovedu)
 spolujezdec, -dce m.; spolujezdkyně ž., mn. 2. -yň i -yní spoluodpovědný i spoluzodpovědný
 spoluzodpovědný i spoluodpovědný
 spravedlivost i spravedlnost, -i ž.
 stavbyvedoucí m. i ž.
 stavědlo s. (na železnici)
 svědčit, rozk. svědč i svědči, svědčte i svědčete
 svědecký
 svědectví s.
 svědek, -dka m.; svědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 svedený
 svědit i svědět, podst. jm. svědění
 svědomí s.
 svědomitý
 Švédsko s.; Švédské království; Švéd, -a m.; švédský, mn. -dští
 Švédsko, -a s.; Švédské království; Švéd m.; švédský
Naposledy hledáno:

véd, ses, vrchol, teď, oněmět, vědomý, idnout, aerob, staci, ležérní

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.