Pravidla českého pravopisu

vvýsada ž.
 výsadba, -y ž.
 výsadek, -dku m.
 vysadit, příč. vysazen
 výsadkář, -e m.
 vysát, 1. j. vysaji i vysaju, 3. mn. vysají i vysajou; rozk. vysaj; příč. vysál, vysát i vysán; podst. jm. vysátí i vysání
 vysavač, -e m. (přístroj)
 vysávat, podst. jm. vysávání
 vysázet, 3. mn. vysázejí i vysází; příč. vysázen
 vysazovat
 vysbírat, podst. jm. vysbírání
 vyschlý
 vyschnout, příč. vyschl i vyschnul
 výseč, -e ž.
 vysedat
 vysedávat, podst. jm. vysedávání
 vysedět, 3. mn. vysedí; příč. vyseděn i vysezen
 vysedlina ž.
 výsek, -u m.
 vysekat
 výsev, -u m.
 vysévač, -e m. (stroj)
 vysévat i vysívat, podst. jm. vysévání i vysívání
 výsevek, -vku m.
 vysíci i vysíct, 1. j. vyseču, 3. mn. vysečou; rozk. vyseč; příč. vysekl, vysečen
 vysídlit
 vysídlovat i vysidlovat
 vysílač, -e m.
 vysílačka ž., jedn. 3., 6. -čce
 vysílat, podst. jm. vysílání
 vysílit, rozk. vysil; podst. jm. vysílení
 vysilovat se
 vysířit, rozk. vys
 vysít, 1. j. vyseji i vyseju, 3. mn. vysejí i vysejou; rozk. vysej; příč. vysel i vysil, vyset; podst. jm. vysetí
 vyskákat, podst. jm. vyskákání
 vyskakovat
 výskat, podst. jm. výskání (jásat)
 výsknout, příč. výskl i výsknul
 výskok, -u m.
 výskot, -u m.
 výskyt, -u m.
 vyskytat se i vyskýtat se, podst. jm. vyskytání i vyskýtání
 vyskytnout se, příč. vyskytl se
 vyskytovat se
 vyslanec, -nce m.; vyslankyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 vyslanectví s.
 vyslat, 1. j. vyšlu, 3. mn. vyšlou; rozk. vyšli; podst. jm. vyslání
 výslech, -u m.
 vyslechnout, příč. vyslechl, vyslechnut
 výsledek, -dku m.
 výslednice ž.
 výsledný
 vyslídit, rozk. vysliď; příč. vyslíděn
 vysloužit si, rozk. vysluž si
 vyslovit
 výslovnost, -i ž.
 výslovný
 výsluha ž.
 výsluní s.
 výslunný
 výslužba, -y ž.
 výslužka ž.
 vyslýchat, podst. jm. vyslýchání
 vyslyšet, 3. mn. vyslyší
 vysmahlý
 vysmahnout, příč. vysmahl
 vysmát se, 1. j. vysměji se i vysměju se, 3. mn. vysmějí se i vysmějou se; rozk. vysměj se; příč. vysmál se; podst. jm. vysmání
 výsměch, -u m.
 vysmeknout, příč. vysmekl
 výsměšný
 vysměvačný
 vysmívat se, podst. jm. vysmívání
 vysmívavý i vysměvavý
 vysmýčit, rozk. vysmyč
 vysnít, příč. vysnil, vysněn
 vysočina ž.
 Vysoké Mýto s.; vysokomýtský, mn. -tští
 Vysoké Mýto, V-ho M-a s.; vysokomýtský
 Vysoké Tatry, V-ých Tater ž. pomn.; tatranský
 Vysoké Taury, V-ých Taur ž. pomn.
 vysoko, 2. st. výše i výš
 vysokofrekvenční
 vysokokmen, -e i -u m.
 vysokonapěťový
 vysokoškolský
 vysokostěnný
 vysokotlaký
 vysokozdvižný
 vysoký, 2. st. vyšší; Vysoká škola zemědělská; Vysoké Mýto
 výsost, -i ž.; Jeho (Vaše) královská Výsost, Výsost (titul)
 výsostný
 vysoudit, rozk. vysuď; příč. vysouzen
 vysoušet, 3. mn. vysoušejí i vysouší
 vysouvat, podst. jm. vysouvání
 výspa, -y ž., mn. 2. -sep
 vyspat se, 1. j. vyspím se, 3. mn. vyspí se; rozk. vyspi se, vyspěte se; podst. jm. vyspání
 vyspělý
 vyspět, 1. j. vyspěji i vyspěju, 3. mn. vyspějí i vyspějou; rozk. vyspěj; příč. vyspěl
 vyspívat, podst. jm. vyspívání (k vyspět)
 vystát, 1. j. vystojím; rozk. vystůj; příč. vystál
 Podobné:
bbezvýsledný
cčeský; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
gGuyanská vysočina [gvaján-]
jjízdárna, -y ž.; Jízdárna Pražského hradu (výstavní síň)
lLibeň, 2.p Libně ž., libeňský; část Prahy, Vysoká Libeň, obec v okrese Mělník
 lux, -u m., mn. 1., 4., 7. -xy (vysavač)
nnavýsost i na výsost (svrchovaně)
 nevýslovný
 nevystižitelný
 nevýstižný
rremíza, -y ž. (nerozhodný výsledek)
sškola, -y ž.; mateřská škola, základní škola, střední škola, vysoká škola atd.; Základní škola Senohraby apod., Střední průmyslová škola stavební Praha 1, Dušní 17; Vysoká škola chemickotechnologická v Pardubicích
tTatry, Tater ž. pomn.; Vysoké Tatry, Nízké Tatry; tatranský; Tatranský národní park
 tenor, -u m. (vysoký mužský hlas)
 tip [typ], -u m. (doporučení, odhad výsledku)
 tipovat [ty-] (k tip, odhadovat výsledek)
uučení s.; České vysoké učení technické
vvelvyslanec, -nce m.; velvyslankyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 velvyslanectví s.; Velvyslanectví Francouzské republiky v (Praze)
 visutý (visící); jiné je vysutý (vysunutý)
 vypískovat (vysypat pískem)
 vyšší (2. st. k vysoký); Vyšší Brod
 výstava, -y ž.
 výstavba, -y ž.
 výstavek, -vku m.
 vystavět, 3. mn. vystavějí i vystaví; rozk. vystavěj i vystav; příč. vystavěl, vystavěn
 výstaviště, -iště s., mn. 2. -išť
 vystavit, 3. mn. vystaví; rozk. vystav; příč. vystavil, vystaven
 výstavní
 výstavnictví s.
 výstavný
 vystěhovalec, -lce m.
 vystěhovat
 výstelka ž.
 vysterilizovat
 vystihnout, příč. vystihl, vystižen
 vystihovat
 výstižný
 vystlat, 1. j. vystelu; rozk. vystel; příč. vystlal, vystlán
 vystoupit, rozk. vystup
 výstraha ž.
 výstražný
 vystrčit
 výstřední
 výstřednický
 výstředník, -a m.; výstřednice ž.
 výstředník, -u m. (zařízení)
 výstředný
 výstřel, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 výstřelek, -lku m.
 vystřelit
 vystřídat, podst. jm. vystřídání
 výstřih, -u m.
 vystřihat i vystříhat, podst. jm. vystřihání i vystříhání
 vystříhat se, podst. jm. vystříhání
 vystřihnout, příč. vystřihl, vystřižen
 vystřihovánka ž.
 vystřihovat
 vystříkat, podst. jm. vystříkání
 vystříknout, příč. vystříkl, vystříknut
 vystřikovat
 vystřílet, 3. mn. vystřílejí i vystřílí
 výstřižek, -žku m.
 vystřízlivět, 3. mn. vystřízlivějí i vystřízliví
 výstroj, -e ž.
 výstup, -u m.
 výstupek, -pku m.
 výstupní (např. kontrola)
 vystupňovat
 výstupný
 vystýlat, podst. jm. vystýlání
 vysunout
 vysušovat
 vysutý (vysunutý); jiné je visutý (visící)
 výsuvný
 vysvědčení s.
 vysvětit, příč. vysvěcen
 vysvětlit
 vysvětlivka ž.
 vysvítat, podst. jm. vysvítání
 vysvítit, rozk. vysviť; příč. vysvícen
 vysvitnout, příč. vysvitl
 vysvléci i vysvléct, 1. j. vysvleču, 3. mn. vysvlečou; příč. vysvlekl, vysvlečen
 vysvlékat i vysvlíkat, podst. jm. vysvlékání i vysvlíkání
 vysvléknout i vysvlíknout, příč. vysvlékl, vysvléknul i vysvlíkl, vysvlíknul
 vysvobodit, příč. vysvobozen
 vysychat i vysýchat, podst. jm. vysychání i vysýchání
 vysypat (dok.), 1. j. vysypu i vysypám; rozk. vysyp i vysypej; podst. jm. vysypání
 vysýpat (nedok.), 1. j. vysýpám; rozk. vysýpej; podst. jm. vysýpání
 výsypný
zzahrada ž.; zahrada Na Valech, Na Baště; Seminářská zahrada (v Praze); Zoologická zahrada (např. v Praze-Troji), Pražská botanická zahrada apod. (instituce); Zahrada Čech (výstava)
 zavýskat, podst. jm. zavýskání
 zavýsknout, příč. zavýskl, zavýsknul
 zvysoka i z vysoka (z výšky; povýšeně)
Naposledy hledáno:

vys, stradiv, sladkokysel, hyperbolický, pozbýd, nezletilý, jařmo, rozkrájejí, speleologický, výmaz

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.