Pravidla českého pravopisu

udit

uudit, příč. uzen
 Podobné:
aauditivní [-dyty- i -dytý-]
 auditorium [-dyto- i -dytó-], -ria s., mn. 2. -rií, 7. -rii
bbloudit, rozk. (ne)bluď i (ne)bloudi; podst. jm. bloudění
 budit, příč. buzen; podst. jm. buzení
cčmoudit, rozk. čmuď i čmoudi; podst. jm. čmoudění
 čmudit, podst. jm. čmudění
 čoudit, rozk. čuď i čoudi; podst. jm. čoudění i čouzení
jJudita [-dy-] ž.
 Judita [-dy-], -y ž.
lloudit, rozk. (ne)luď i (ne)loudi; podst. jm. loudění
nnastudit, příč. nastuzen
 nudit, podst. jm. nudění
oobloudit, rozk. obloudi i obluď; příč. oblouzen i obluzen; podst. jm. oblouzení i obluzení
 ochudit, příč. ochuzen
 odsoudit, rozk. odsuď; příč. odsouzen; podst. jm. odsouzení
 oprudit se, příč. opruzen
ppobloudit, podst. jm. poblouzení
 posoudit, rozk. posuď; příč. posouzen; podst. jm. posouzení
 povzbudit, příč. povzbuzen; podst. jm. povzbuzení
 probudit, příč. probuzen; podst. jm. probuzení
 proudit, rozk. proudi i pruď; podst. jm. proudění
rrozproudit, rozk. rozproudi i rozpruď; podst. jm. rozproudění
 rozsoudit, rozk. rozsuď; příč. rozsouzen
ssoudit, rozk. suď; příč. souzen
uusoudit, rozk. usuď; příč. usouzen
vvyloudit, rozk. vyloudi i vyluď
 vypudit, příč. vypuzen
 vysoudit, rozk. vysuď; příč. vysouzen
 vzbudit, příč. vzbuzen; podst. jm. vzbuzení
zzabloudit, rozk. zabluď i zabloudi; podst. jm. zabloudění
 začoudit, rozk. začuď i začoudi; příč. začouděn i začouzen
 zapudit, příč. zapuzen
 zastudit, příč. zastuzen
 zbloudit, rozk. zbluď i zbloudi; podst. jm. zbloudění
 znudit, příč. znuděn
 zostudit, příč. zostuzen i zostuděn
Naposledy hledáno:

napevno, ntrum, alibismus, atašé, spatřit, řetězit, sees, rozko, nevinný, oďák

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.