Pravidla českého pravopisu

kvílet

kkvílet i kvílit, 3. mn. kvílejí i kvílí; rozk. (ne)kvílej i (ne)kvil; příč. kvílel i kvílil; podst. jm. kvílení
 Podobné:
zzakvílet i zakvílit, 3. mn. zakvílejí i zakvílí; rozk. zakvílej i zakvil; příč. zakvílel i zakvílil; podst. jm. zakvílení
Naposledy hledáno:

kvílet, zúčastněný, lyon, namísto, můžeš, vyplývat, naštěstí, ruziné, alfons, se

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.