Pravidla českého pravopisu

zžít i žnout, viz žnout
 žít, 1. j. žiji i žiju, 3. mn. žijí i žijou; rozk. žij; příč. žil, žit; podst. jm. žití
zžnout i žít, 1. j. žnu; rozk. žni, žněte; příč. žal i žnul, žat i žnut; podst. jm. žnutí
zŽitava, -y ž.; žitavský
 žitný
 žito s.
 Podobné:
aagitato [adžitáto]
bblížit se, rozk. bliž se
ddlužit, příč. dlužen
 dosažitelný
 dovážit, 3. mn. dováží; rozk. dovaž
 dožít (se), 1. j. dožiji (se) i dožiju (se), 3. mn. dožijí (se) i dožijou (se); rozk. dožij (se); příč. dožil (se), dožit; podst. jm. dožití
 dožnout i dožít, 1. j. dožnu; rozk. dožni, dožněte; příč. dožal i dožnul, dožat i dožnut; podst. jm. dožnutí
 důležitý
 džiu-džitsu s. neskl.
hhřížit, rozk. hřiž; podst. jm. hřížení
jjaksepatří i jak se patří (náležitě)
kklížit, rozk. kliž
 křížit, rozk. křiž
 kružítko s.
mmístodržitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 mžít, 3. mn. mží; rozk. mži; příč. mžilo; podst. jm. mžení
 mžitka ž.
nnaklížit, rozk. nakliž
 náležitý
 nastražit
 navážit, rozk. navaž
 nažít i nažnout, viz nažnout
 nažnout i nažít, 1. j. nažnu; rozk. nažni, nažněte; příč. nažal i nažnul, nažat i nažnut; podst. jm. nažnutí
 nepostižitelný
 nepoužitelný
 nepřetržitý
 nevážitelný i nevažitelný
 nevystižitelný
 nevyvážitelný i nevyvažitelný
 nežit, -u m.
 nezvážitelný i nezvažitelný
oobložit
 obsloužit, rozk. obsluž
 obtížit, rozk. obtiž i obtíži
 odplížit se, rozk. odpliž se
 odpružit
 odtažitý
 odvážit, rozk. odvaž
 okamžitý
 ostražitý
 osvěžit (se)
 ožít i ožnout, viz ožnout
 ožít, 1. j. ožiji i ožiju, 3. mn. ožijí i ožijou; rozk. ožij; příč. ožil, ožit; podst. jm. ožití
 ožnout i ožít, 1. j. ožnu; rozk. ožni, ožněte; příč. ožal i ožnul, ožat i ožnut; podst. jm. ožnutí
ppažit, -u m.
 pažitka ž.
 peněžitý
 plížit se, rozk. pliž se
 ploužit (se), rozk. pluž (se) i plouži (se)
 podražit, podst. jm. podražení (poněkud zdražit)
 pohroužit (se), rozk. pohruž (se) i pohrouži (se); příč. pohroužen; podst. jm. pohroužení
 ponížit, rozk. poniž
 použít, 1. j. použiji i použiju, 3. mn. použijí i použijou; rozk. použij; příč. použil; podst. jm. použití
 použitelný
 požít i požnout, viz požnout
 požitkář, -e m.
 požnout i požít, 1. j. požnu; rozk. požni, požněte; příč. požal i požnul, požat i požnut; podst. jm. požnutí (pokosit)
 předražit, podst. jm. předražení
 překřížit, rozk. překřiž
 přemožitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
 přetížit, rozk. přetiž i přetíži
 převážit, rozk. převaž
 přežít, 1. j. přežiji i přežiju, 3. mn. přežijí i přežijou; rozk. přežij; příč. přežil, přežit
 přiblížit (se), rozk. přibliž (se)
 přiklížit, rozk. přikliž
 příležitost, -i ž.
 příležitostný
 přinožit
 přitížit, rozk. přitiž i přitíži
 přivážit, rozk. přivaž
 prodloužit, rozk. prodluž i prodlouži
 prodlužit (k dluh)
 prodlužovat (k prodloužit)
 provážit, rozk. provaž
 prožít, 1. j. prožiji i prožiju, 3. mn. prožijí i prožijou; rozk. prožij; příč. prožil, prožit
rrozklížit, rozk. rozkliž
 rozmnožit (se)
 roztržitý
 rozvážit, rozk. rozvaž; příč. rozvážen
ssblížit (se), rozk. sbliž (se)
 sdružit (se)
 sklížit, rozk. skliž
 sloužit, rozk. služ
 složit
 smažit
 snížit, rozk. sniž
 soustružit
 soutěžit
 soužit (se), rozk. (ne)suž (se) i (ne)souži (se)
 soužití s.
 správný (náležitý)
 starožitnický
 starožitnictví s.
 starožitník, -a m.
 starožitný
 střežit
 stržit
 svlažit; viz i zvlažit
 sžít se, 1. j. sžiji se i sžiju se, 3. mn. sžijí se i sžijou se; rozk. sžij se; příč. sžil se, sžit (s někým)
ttěžit
Naposledy hledáno:

žít, drožkář, žvýkat, ďobat, rája, půlkrát, důtka, půlhodina, konopiš, zůča

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.