Pravidla českého pravopisu

eekologický
 ekologie ž.
 ekologista, -y m.
 ekologista, -y m.
 ekologizace ž.
 ekologizace ž.
 ekonom, -a m.
 ekonomicko-politický [-ty-] (např. vývoj)
 ekonomický
 ekonomie ž.
 ekonomika ž.
 ekonomizace ž.
 ekosystém, -u m.
 Podobné:
aAztéko, -ků m. mn.
bbiftekový
 biologicko-ekologický (např. vědy)
ddaleko široko
 dalekohled, -u m.
 dekodér, -u m.
 dekódovat
 dekolonizace [-ny-] ž.
 dekolt, -u m.
 dekoltáž, -e ž.
 dekoltovaný
 dekompozice ž.
 dekomprese [-se] ž.
 dekompresor [-sor], -u m.
 dekor [-ko- i -kó-], -u m.
 dekorace ž.
 dekorační
 dekoratér, -a m.
 dekorativní [-ty- i -tý-]
 dekorum [-ko- i -kó-], -ra s.
 děkovat
 donekonečna i do nekonečna (ustavičně)
ggynekolog, -a m.; gynekoložka ž.
 gynekologický
 gynekologie ž.
kk, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
 kartotéko
llékopis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 lékořice ž.
mMekong, -u m.; mekongský
 měkoučký, mn. -čcí
 mléko s.
nneekonomický
 několik
 několikačlenný
 několikadenní
 několikaramenný
 několikastranný
 několikastrunný
 několikátý
 několikrát
 několiksetkrát
 několiktisíckrát
 nekonformní; nekonformně
 nekov, -u m.
oochromit (někoho, něco)
ppřekotit, příč. překocen
 překotný
rradiotelekomunikace [-dy-ny-] ž.
 rekognoskativní [-ty- i -tý-]
 rekomando s. i přísl.
 rekonstrukce ž.
 rekonstrukční
 rekonstruovat, 3. j. rekonstruuje
 rekonvalescence ž.
 rekonvalescenční
 rekonvalescent, -a m.
 rekord, -u m.
 rekordér, -u m.
 rekordman, -a m.; rekordmanka ž.
 resekovat [-se-]
ssbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu)
 široko daleko
 skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
 slíbat (líbáním setřít); jiné je zlíbat (někoho)
 smlsat (něco); jiné je zmlsat (někoho)
 šnekový
 společensko-ekonomický (např. formace)
 staletý (několik set let starý)
 stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít)
 svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho)
 synekologie ž.
ttechnicko-ekonomický [-ny-] (např. úsek)
 telekomunikace [-ny-] ž.
 tykat (říkat někomu "ty")
uu předložka s 6. p. jen před v a v několika ustálených spojeních, jako být u vytržení, u vidění, u vyjevení
vvěkovitý
 věkový
 videorekordér, -u m.
 vykat (říkat někomu "vy")
zzbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě)
 zchoulostivit, 3. mn. zchoulostiví; příč. zchoulostivil (někoho)
 zdivočit, 3. mn. zdivočí; příč. zdivočil (někoho, něco)
 zdomácnit, 3. mn. zdomácní; příč. zdomácnil (někoho, něco)
 zeměkoule ž.
 zesvětštit, 3. mn. zesvětští; příč. zesvětštil (někoho, něco)
 zklidnit, 3. mn. zklidní; příč. zklidnil (někoho, něco)
 zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
 zlíbat (někoho); jiné je slíbat (líbáním setřít)
 zmalomyslnit, 3. mn. zmalomyslní; příč. zmalomyslnil (někoho)
 zmlsat (někoho); jiné je smlsat (něco)
 zmocnit, podst. jm. zmocnění (někoho)
 zneklidnit, 3. mn. zneklidní; příč. zneklidnil (někoho)
 zněkolikanásobit
 znervóznit, 3. mn. znervózní; příč. znervóznil (někoho)
 zpopelnit, 3. mn. zpopelní; příč. zpopelnil (někoho)
 zrekonstruovat, 3. j. zrekonstruuje
 ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady)
 zvát, 1. j. zvu; rozk. zvi, zvěte i zvete; příč. zval; podst. jm. zvaní (někoho); jiné je svát (svanout)
Naposledy hledáno:

éko, edstavov, het, uzemnění, ryšavý, šop, externí, přínos, vrásnění, zosobnit

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.