řebí: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
h	hřebíček, -čku m.
	hřebík, -u m.
	hřebínek, -nku m.
n	načase i na čase (zapotřebí, nutno)
o	opotřebit
	orebita, -y m.
p	pohřebiště, -iště s., mn. 2. -išť
	pohřebištní
	potřeba, potřebí přísl.
	přebíhat, podst. jm. přebíhání
	přebíjet, 3. mn. přebíjejí i přebíjí
	přebírat, podst. jm. přebírání
	přebít, 1. j. přebiji i přebiju, 3. mn. přebijí i přebijou; rozk. přebij; příč. přebil, přebit; podst. jm. přebití
s	spotřebič, -e m.
	spotřebitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
t	Třebíč, -e ž.; třebíčský
	Třebíč, -e ž.; třebíčský, mn. -čští
	Trebišov, -a m.; trebišovský
u	upotřebit
z	zapotřebí přísl.