Pravidla českého pravopisu

 Podobné:
aakademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
 alfa ve spojeních, např. alfa-záření i záření alfa; °-záření i záření °; alfa-metoda
 alfa, -y ž. (ve spojení s alfou i omegou); kino Alfa
 anhydrid, -u m. (chemická sloučenina)
 Apeninský poloostrov [-ny-]
 Apeniny [-ny-], -nin ž. pomn.; apeninský
 Apeniny [-ny-], -nin ž. pomn.; apeninský; Apeninský [-ny-] poloostrov
 Arménie [-ny-] ž.; Armén, -a m.; arménský
 Arménie [-ny-], -e ž.; Arménská republika; Armén m.; arménský
 arzenik [-ny-], -u m.
bbastila [-ty-], -y ž. (vězení); Bastila (v Paříži)
 bdění s.
 bednění s.
 bednicí (sloužící k bednění)
 benigní [-ny-]
 Benin [-ny-], -u m.; Beninská republika; Beninec i Beniňan m.; beninský
 Berenika [-ny-], -y ž.
 Berenika, -ky i Berenike [-ké], -ky i neskl. ž.
 bergenie [-ny-] ž., mn. 2. -nií
 beta ve spojeních, např. beta-záření i záření beta; ±-záření i záření ±; beta-funkce
 bílicí (na bílení)
 bloudit, rozk. (ne)bluď i (ne)bloudi; podst. jm. bloudění
 brlení s.
 brousit, rozk. brus; příč. broušen; podst. jm. broušení
 brzdit, rozk. brzdi i brzď; příč. brzděn; podst. jm. brzdění
 bubeník, -a m.
 budit, příč. buzen; podst. jm. buzení
 bydlet i bydlit, 3. mn. bydlejí i bydlí; rozk. bydli, bydlete; příč. bydlel i bydlil; podst. jm. bydlení
 být, přít. jsem, jsi, je nebo (řidč.) jest, mn. jsme, jste, jsou; záp. nejsem, nejsi, není, mn. nejsme, nejste, nejsou; bud. budu, budeš, ...; rozk. buď, budiž; příč. byl; podst. jm. bytí, nebytí
cčadit, podst. jm. čadění i čazení
 čenich, -u m.
 ceník, -u m.
 cenina ž.
 česačka ž., jedn. 3., 6. -čce (zařízení)
 český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
 chladicí (např. zařízení)
 chladit, příč. chlazen; podst. jm. chlazení
 chodit, podst. jm. chození
 chození s. (k chodit)
 chrastět i chrastit, podst. jm. chrastění
 chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
 chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
 chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
 chybit, 3. mn. chybí; příč. chybil; podst. jm. chybení (udělat chybu)
 čili s. neskl. (koření)
 číst, 1. j. čtu, 3. mn. čtou; rozk. čti, čtěte; příč. četl, četla i čtla, čten; podst. jm. čtení
 čištění i čistění s.
 čistění i čištění s.
 čítač, -e m. (zařízení)
 cítit, rozk. ciť; příč. cítěn; podst. jm. cítění
 členit, příč. členěn
 členitost, -i ž.
 clít, 1. j. clím, 3. mn. clí; rozk. cli; příč. clil, clen; podst. jm. clení
 čmoudit, rozk. čmuď i čmoudi; podst. jm. čmoudění
 čmudit, podst. jm. čmudění
 čoudit, rozk. čuď i čoudi; podst. jm. čoudění i čouzení
 čpět, 3. mn. čpí; rozk. čpi, čpěte; příč. čpěl; podst. jm. čpění
 čtení s.
 čtrnáctideník, -u m.
 čtyř- ve složeninách (častější než čtyr-)
ddeci- (zn. d) ve složeninách, např. decigram, decilitr atd.
 deka- (zn. da) ve složeninách, např. dekagram atd.
 delta ve spojeních, např. delta-funkce, »-funkce, delta-elektron
 dění s.
 denice ž.
 deník, -u m.
 Denis [-ny-], -e m.; Denisa [-ny-], -y ž.
 děrovač, -e m. (zařízení)
 dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
 dláždění s.
 dočíst, 1. j. dočtu; rozk. dočti, dočtěte; příč. dočetl, dočetla i dočtla, dočten; podst. jm. dočtení
 dojíst, 1. j. dojím, 3. mn. dojedí; rozk. dojez; příč. dojedl dojeden; podst. jm. dojedení
 dojit, 1. j. dojím, 3. mn. dojí; podst. jm. dojení
 dolení i dolní i dolejší
 dolní i dolení i dolejší
 domnění s.
 domýšlet, 3. mn. domýšlejí i domýšlí; příč. domýšlel, domýšlen; podst. jm. domýšlení
 domyslit i domyslet, 3. mn. domyslí i domyslejí; rozk. domysli, domyslete; příč. domyslil i domyslel, domyšlen; podst. jm. domyšlení
 dopadnout, příč. dopadl, dopaden; podst. jm. dopadení (chycení), dopadnutí (padnutí)
 doplácet, 3. mn. doplácejí i doplácí; příč. doplácen; podst. jm. doplácení
 doplatit, příč. doplacen; podst. jm. doplacení
 dopustit, rozk. dopusť; příč. dopuštěn; podst. jm. dopuštění
 dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
 dosáhnout, příč. dosáhl, dosažen; podst. jm. dosažení
 dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
 dostaveníčko s.
 dostihnout, příč. dostihl, dostižen; podst. jm. dostižení
 dotisknout, příč. dotiskl, dotištěn; podst. jm. dotištění
 dotknout se, příč. dotkl se i dotknul se, dotčen, dotknut; podst. jm. dotčení i dotknutí
 doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
 drátenický
 dráteník, -a m.
 dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
 dřít, 1. j. dřu, 3. mn. dřou; rozk. dři; příč. dřel, dřen; podst. jm. dření
 dvoj- i dvou- ve složeninách
 dychtit, podst. jm. dychtění
eekumenický [-ny-]; Ekumenická rada církví
 eugenický [-ny-]
 eugenika [-ny-] ž.
 Evžen, -a m.; Evženie [-ny-]. -e ž.
Naposledy hledáno:

ení, któ, tečka, zpotit, osidlovat, grini, knírač, deltoid, vámi, dosychat

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.