Podobné: | |
b | bezpříčinný |
bičík, -u m. | |
bičíkovec, -vce m. | |
bičiště, -iště s., mn. 2. -išť | |
buničina ž. | |
buničitý | |
c | čevapčiči i čevabčiči s. neskl., mn. -či s. neskl. i -če m. |
cvičiště, -iště s., mn. 2. -išť | |
cvičit | |
cvičitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i | |
f | fičet, 3. mn. fičí |
h | holub, -a m.; holubí; holubice ž.; holubičí |
j | jehličí s. |
Jičín, -a m.; jičínský | |
k | kamzík, -a m.; kamzičí |
klíčit, rozk. klič | |
klíčivost, -i ž. | |
kočka ž., jedn. 3., 6. -čce; kočičí | |
králík, -a m.; králice ž.; králičí | |
křemičitan, -u m. | |
křičet, 3. mn. křičí | |
kvičet, 3. mn. kvičí | |
l | lasice ž.; lasičí |
líčidlo s. | |
líčit, rozk. lič; podst. jm. líčení | |
m | meziříčí s. |
mlíčí s. | |
n | nacvičit |
naklíčit, rozk. naklič | |
nalíčit, rozk. nalič | |
ničí zájm. | |
Nový Jičín, N-ého J-a m.; (novo)jičínský | |
o | obklíčit, rozk. obklič |
odkysličit | |
odlíčit (se), rozk. odlič (se) | |
oduhličit | |
okysličit | |
opice ž.; opičí | |
osel, osla m., mn. 4., 7. osly; oslí; oslice ž.; osličí | |
p | pohraničí s. |
políčit, rozk. polič | |
poříčí s. | |
předklíčit, rozk. předklič | |
příčina ž. | |
přičinlivý | |
příčinnost, -i ž. | |
příčinný | |
přičíst, 1. j. přičtu; rozk. přičti, přičtěte; příč. přičetl, přičetla i přičtla, přičten | |
příčit se, rozk. (ne)přič se | |
přičítat, podst. jm. přičítání | |
r | ražniči s. neskl., mn. ražniči s. neskl. i ražniče m. |
řičet, 3. mn. řičí | |
rozcvičit (se) | |
rozkřičet, 3. mn. rozkřičí | |
s | samec, -mce m.; samčí; samice ž.; samičí |
secvičit | |
slavík, -a m.; slavičí | |
slepice ž.; slepičí | |
štika ž.; štičí | |
střevlík, -a m.; střevličí | |
střízlík, -a m.; střízličí | |
t | tipec, -pce i típek, -pku m. (slepičí nemoc) |
trpasličí | |
u | uhličitan, -u m. |
uhličitý | |
ukřičet (se), 3. mn. ukřičí (se) | |
v | Valašské Meziříčí, V-ho M-í s.; (valašsko)meziříčský |
váleč, -e m. (bičíkovec) | |
vandal, -a m., mn. 4., 7. -y (ničitel); Vandal (příslušník kmene) | |
veličina ž. | |
vycvičit | |
vyklíčit, rozk. vyklič | |
vykřičet, 3. mn. vykřičí | |
vylíčit, rozk. vylič; podst. jm. vylíčení | |
vzklíčit, rozk. vzklič | |
vzpříčit (se), rozk. vzpřič (se) | |
z | zacvičit |
zahraničí s. | |
zalíčit, rozk. zalič | |
zedničit | |
zničit | |
zpříčit (se), rozk. zpřič (se) | |
zveličit, příč. zveličen |
shrb, zápustný, iči, filmovat, ocel, kolega, odjaktěživ, reakce, kša, ryska