Pravidla českého pravopisu

vanc přísl. (vydat anc)
 ecek m., ecka ž., ecko s., zájm.; mn. m. živ. icci, m. neživ. ecky, ž. ecky, s. ecka
 echen zájm., m., 2. eho, 3. emu atd.; echna ž., 2., 3., 6., 7. í, 4. echnu (ale nade i pochybnost); echno s., 2. eho atd.; mn. m. živ. ichni, m. neživ. echny, ž. echny, s. echna, 2., 6. ech, 3. em, 7. emi
 ední
 ednodenní; ednodenně
 ehochuť, -ti i -tě ž.
 ehoudy i eho udy (celkem)
 ekaz, -a i -e m., mn. 1. -i, 4. -y i -e, 7. -y i -i
 elico, elicos zájm.
 elidový
 elidský, mn. -dští
 elijaký
 eliký
 emocný
 emohoucí; emohoucí m. (Bůh)
 emožný
 eobecný
 eodborový
 erubský průsmyk
 eslovanský
 estrannost, -i ž.
 estranný; estranně
 esvazový
 etečný
 evěd, -a m.; děd evěd
 evědoucí
 evidoucí
 ímat si
 ímavý
 imnout si, příč. iml si
 ít, 1. j. iji i iju, 3. mn. ijí i ijou; rozk. ij; příč. il, it
 ivý
 těpovat
 típit, rozk. tip i těp
 ude přísl.
 udybyl, -a m., mn. 4., 7. -y
 udypřítomný; udypřítomně
 Podobné:
aaak spojka
bbernoláčtina i bernolákotina ž.
dděd, -a m.; děd evěd (pohádková postava)
 dozajista (určitě, oem)
kklinika [-ny-] ž.; Klinika rehabilitačního lékařství eobecné fakultní nemocnice v Praze
 kostel, -a m., mn. 1., 4., 7. -y; kostel svatého Klimenta, kostel sv. Kříže, kostel U Křižovníků, kostel ech svatých, kostel sv. Martina ve zdi, kostel Panny Marie pod řetězem (viz § 67)
nnadeecko i nade ecko (nad míru)
 napospas i na pospas (anc)
 těva, -y ž.
 natívenka ž.
 natívit, rozk. nativ; příč. natíven
 neímavý
ooblomotina ž.
 odead i odeud přísl.
 oem; oemže část.
ppoimnout si, příč. poiml si
 předeím přísl. i část.
 přes předl.; ve spojení přese [-ze] echno, přes to přese ecko
 průsmyk, -u m.; Dukelský průsmyk, erubský průsmyk i průsmyk Dukelský, průsmyk erubský
ssvatý; kostel sv. Anny apod.; Svatá země (Palestina); Svatý Vít (chrám sv. Víta v Praze); Svatá hora (poutní místo); Svatý hrob; Svatý otec (papež); (svátek) ech svatých
 švejkovina i švejkotina ž.
ttermit, -a m. (ekaz)
 tmavý, 2. st. tmaí
vveš, i ž., mn. 1., 4. i, 2. í, 3. ím, 6. ích, 7. vešmi
zzato (ale, aak)
 zeednět, 3. mn. zeednějí i zeední; příč. zeedněl (stát se edním)
 zeednit, 3. mn. zeední; příč. zeednil (něco)
 zeeobecnit
Naposledy hledáno:

, kradke, zářivý, krom, práce, ukojit, jet, kolegiální, jakpak, starobylý

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.