Pravidla českého pravopisu

vvětrák, -u m.
 větrat
 vetřelec, -lce m.; vetřelkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 větřík, -u m.
 větřit
 vetřít, 1. j. vetřu, 3. mn. vetřou; rozk. vetři; příč. vetřel, vetřen
 větrník, -u m.
 větrný
 větrolam, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 větroň, -ně m.
 větroplach, -a m.; větroplaška ž.
 větrovka ž.
 větrový
 Podobné:
bbezvětří s.
kk, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
 kolej, -e ž.; Klementinská kolej; kolej Jednota; kolej Jarov, kolej Na Větrníku
nnávětří s.
 návětrný
ppovětří s.
 povětrnostní
 povětroň, -ně m.
 protivítr, -větru m.
 provětrat
ssvetr, -u m.
vvítr, větru m.
 vyvětrat
zzávětří s.
 zavětřit
 závětrný
 zvětralý
 zvětrat
 zvětřit
Naposledy hledáno:

vétr, lichotit, odbít, saúdská, slogan, evokovat, dsaď, itek, zápalnice, směro

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.