ezení: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
b	bastila [-ty-], -y ž. (vězení); Bastila (v Paříži)
l	lézt, 1. j. lezu; rozk. lez; příč. lezl; podst. jm. lezení
n	nalézt (něco), 1. j. naleznu; rozk. nalezni; příč. nalezl, nalezen; podst. jm. nalezení
	nalézt (někam), 1. j. nalezu; rozk. nalez; příč. nalezl; podst. jm. nalezení
o	odsedět, 3. mn. odsedí; podst. jm. odsedění i odsezení
	omezit, rozk. omez; příč. omezen; podst. jm. omezení
p	podlézt, 1. j. podlezu; rozk. podlez; příč. podlezl; podst. jm. podlezení
	posedět, 3. mn. posedí; podst. jm. posedění i posezení
	přelézt, 1. j. přelezu; rozk. přelez; příč. přelezl; podst. jm. přelezení
	prolézt, 1. j. prolezu; rozk. prolez; příč. prolezl; podst. jm. prolezení
r	řetězit, podst. jm. řetězení
	rozlézt se, 1. j. rozlezu se; rozk. rozlez se; příč. rozlezl se; podst. jm. rozlezení
s	sedění i sezení s.
	sezení i sedění s.
	slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu)
	sřetězit, podst. jm. sřetězení; viz i zřetězit
v	vězení s.
	vlézt, 1. j. vlezu; rozk. vlez; příč. vlezl; podst. jm. vlezení
	vylézt, 1. j. vylezu; rozk. vylez; příč. vylezl; podst. jm. vylezení
	vymezit, rozk. vymez; podst. jm. vymezení
	vypovědět, 1. j. vypovím, 3. mn. vypovědí; rozk. vypověz; příč. vypověděl, vypověděn i vypovězen; podst. jm. vypovědění i vypovězení
z	zlézt, 1. j. zlezu; rozk. zlez; příč. zlezl; podst. jm. zlezení (např. horu); jiné je slézt (se) (dolů nebo dohromady)
	zřetězit, podst. jm. zřetězení; viz i sřetězit