t | těžknout, příč. těžkl |
těžkomyslný | |
těžkooděnec, -nce m. | |
těžkopádný | |
těžkotonážní | |
těžký, 2. st. těžší |
Podobné: | |
p | potěžkat |
t | těžce, těžko, 2. st. tíže i tíž |
z | zatěžkávací (např. zkouška) |
zatěžkávání s. | |
zatěžko i za těžko (nesnadno, obtížně) | |
ztěžka přísl. | |
ztěžknout, příč. ztěžkl | |
ztěžkopádnět, 3. mn. ztěžkopádnějí i ztěžkopádní |
těžk, monogamn, sliač, čarovat, olv, dlouhý, exa, úroda, odměna, trh