| u | učící (kdo nebo co učí) |
| učicí (např. stroj) | |
| učiliště, -iště s., mn. 2. -išť | |
| učilištní | |
| účinek, -nku m. | |
| učinit | |
| účinkovat | |
| účinkující m. i ž. i příd. jm. | |
| účinnost, -i ž. | |
| účinný; účinně | |
| učitel, -e m., mn. 1., 4., 7. -i |
| Podobné: | |
| b | bručet, 3. mn. bručí |
| bučet, 3. mn. bučí | |
| bych, bys (ale učil by ses, pamatoval by sis atp.) by, mn. bychom, byste, by | |
| bzučet, 3. mn. bzučí | |
| g | generálporučík, -a m. (zkr. genpor.) |
| h | hlučet, 3. mn. hlučí |
| j | jsem, jsi, je i jest, jsme, jste, jsou; ty jsi nesl, ty jsi má naděje i tys nesl, tys má naděje; ty ses učil, ty sis pamatoval |
| k | kdybych, kdybys (ale kdyby ses učil, kdyby sis pamatoval atd.), kdyby, kdybychom, kdybyste, kdyby |
| kňučet, 3. mn. kňučí | |
| l | loučit se, rozk. luč se |
| lučiště, -iště s., mn. 2. -išť | |
| lučištník, -a m. | |
| m | mručet, 3. mn. mručí |
| mučící (kdo nebo co mučí) | |
| mučicí (např. nástroj) | |
| mučírna, -y ž. | |
| n | nadporučík, -a m.; nadporučice ž. (zkr. npor.) |
| naporoučet, 3. mn. naporoučejí i naporoučí | |
| náruč, -e ž. i náručí s. | |
| o | ozdravit, 3. mn. ozdraví; podst. jm. ozdravení (učinit zdravým) |
| ozřejmit, 3. mn. ozřejmí; příč. ozřejmil; podst. jm. ozřejmení (učinit zřejmým) | |
| ozvučit | |
| p | pan, -a m., jedn. 3., 6. panu, 7. panem (jen v č. jedn., ve spojení se jmény osob, např. pan učitel, pan Novák) |
| pavouk, -a m.; pavoučí | |
| pavučina ž. | |
| podporučík, -a m.; podporučice ž. (zkr. ppor.) | |
| područí s. | |
| poroučet, 3. mn. poroučejí i poroučí; rozk. poroučej | |
| poručík, -a m.; poručice ž. (zkr. por.) | |
| pučista, -y m. | |
| pučistický [-ty-] | |
| r | rozezvučet i rozzvučet, 3. mn. rozezvučí i rozzvučí |
| rozpučet se, 3. mn. rozpučí se | |
| rozzvučet i rozezvučet, 3. mn. rozzvučí i rozezvučí | |
| s | sdružení s.; Pěvecké sdružení moravských učitelů |
| skosit, rozk. skos; příč. skosen (kosou posekat); jiné je zkosit (učinit kosým) | |
| skučet, 3. mn. skučí | |
| sloučit, rozk. sluč | |
| sluka ž.; slučí | |
| součin, -u m. | |
| součinitel, -e m., mn. 1. -é i -e, 7. -i (koeficient) | |
| součinnost, -i ž. | |
| součinný | |
| splavnit (učinit splavným) | |
| spoluúčinkovat | |
| stínicí (např. součinitel) | |
| stvrdit, příč. stvrzen (potvrdit); jiné je ztvrdit (učinit tvrdým) | |
| v | vůči předl. |
| vůčihledě i vůčihledně přísl. | |
| vyloučit, rozk. vyluč | |
| vyučit | |
| z | zadost (učinit) |
| zadostiučinění i zadostučinění s. | |
| zakňučet, 3. mn. zakňučí | |
| zaručit | |
| zaúčinkovat | |
| zkosit, rozk. zkos; příč. zkosen (učinit kosým); jiné je skosit (kosou posekat) | |
| zmučit, podst. jm. zmučení | |
| zpřímit, rozk. zpřim, zpřimme (učinit přímým) | |
| ztížit, rozk. ztiž i ztíži (učinit obtížným) | |
| ztmavit, 3. mn. ztmaví (učinit tmavým) | |
| ztvrdit, příč. ztvrzen (učinit tvrdým); jiné je stvrdit (potvrdit) | |
| zvučet, 3. mn. zvučí |
Naposledy hledáno:
schráň, uči, vezdejší, pf, skousnout, arzenik, letový, doškrabat, afi, neklidněji