Pravidla českého pravopisu

vvyhánět, 3. mn. vyhánějí i vyhání
 vyhasínat, podst. jm. vyhasínání
 vyhasit, rozk. vyhas; příč. vyhašen
 vyházet, 3. mn. vyházejí i vyhází
 vyhazovat
 výh, -hně ž.
 výherce, -ce m., jedn. 5. -ce; výherkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 výherní
 vyhladit, příč. vyhlazen
 vyhladovět, 3. mn. vyhladovějí i vyhladoví (dostat hlad)
 vyhladovit, 3. mn. vyhladoví (koho)
 vyhlásit, rozk. vyhlas; příč. vyhlášen
 vyhláška ž.
 vyhlašovat
 vyhlazovat
 výhled, -u m.
 vyhledávat, podst. jm. vyhledávání
 vyhlédnout i vyhlídnout, příč. vyhlédl, vyhlédnul i vyhlídl, vyhlídnul
 vyhlídka ž.
 vyhlížet, 3. mn. vyhlížejí i vyhlíží
 vyhloubit, rozk. vyhlub i vyhloubi; podst. jm. vyhloubení
 vyhlubovat
 vyhnanec, -nce m.; vyhnankyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 vyhnanství s.
 vyhnat, 1. j. vyženu; rozk. vyžeň; příč. vyhnal, vyhnán
 vyhnít, 3. j. vyhnije, 3. mn. vyhnijí i vyhnijou; příč. vyhnil; podst. jm. vyhnití
 vyhnout se, 1. j. vyhnu se; rozk. vyhni se; příč. vyhnul se; podst. jm. vyhnutí
 výhoda ž.
 vyhodit, příč. vyhozen
 vyhodnotit, příč. vyhodnocen
 výhodný
 výhonek, -nku m.
 vyhostit, rozk. vyhosti i vyhosť; příč. vyhoštěn; podst. jm. vyhoštění
 vyhošťovat
 vyhotovit
 vyhoupnout se, příč. vyhoupl se i vyhoupnul se
 vyhovět, 3. mn. vyhoví i vyhovějí; rozk. vyhov i vyhověj
 výhoz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 výhra ž.
 vyhrabat, 1. j. vyhrabu; rozk. vyhrab i vyhrabej
 vyhrábnout, příč. vyhrábl
 vyhrabovat
 výhrada ž.
 vyhradit, rozk. vyhraď; příč. vyhrazen
 výhradní
 vyhraněný
 vyhrát, 1. j. vyhraji i vyhraju, 3. mn. vyhrají i vyhrajou; příč. vyhrál, vyhrán; podst. jm. vyhrání
 vyhřát, 1. j. vyhřeji i vyhřeju, 3. mn. vyhřejí i vyhřejou; rozk. vyhřej; příč. vyhřál, vyhřát; podst. jm. vyhřátí
 vyhrazený
 vyhrazovat
 výhřevnost, -i ž.
 výhřevný
 výhřez, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 vyhřeznout, příč. vyhřezl
 vyhřívat, podst. jm. vyhřívání
 vyhrknout, příč. vyhrkl i vyhrknul
 vyhrnout, příč. vyhrnul
 vyhrocovat
 vyhrotit, příč. vyhrocen
 vyhrožovat
 výhrůžka i vyhrůžka ž.
 výhrůžný i výhružný
 vyhublý
 vyhýbat se, 1. j. vyhýbám se; podst. jm. vyhýbání
 vyhýbavý
 výhybka ž.
 Podobné:
bbezvýhradný
nnevyhnutelný
sshladit (ze světa, vyhladit), příč. shlazen
vvila, -y ž. (dům); vila Na Vyhlídce apod.
 vyvrhnout, příč. vyvrhl, vyvržen; podst. jm. vyvržení (vyhodit); ve významu zvrátit pokrm příč. vyvrhnul, vyvrhnut; podst. jm. vyvrhnutí
zzvýhodnit
 zvýhodňovat
Naposledy hledáno:

výh, kraslice, zdrhnul, ěsk, ůžo, příkrasa, viz, ahledat, aloba, iše

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.