Pravidla českého pravopisu

zze začátku
hHradecký rukopis (dílo ze 14. stol.)
 Hurvínek, -nka m. (postava ze hry)
kKašpárek, -rka m. (postava ze hry)
lLear [lír], -ra m. (postava ze hry)
ssprovodit, příč. sprovozen (např. ze světa)
 sto, sta; ve spojení s počítaným předmětem: ze sta lidí, ke stu lidí, ale i ze sto lidí, ke sto lidem i ke stu lidem atd.; dvě stě, tři sta
 sválet, 3. mn. sválejí i sválí; příč. sválen (např. kameny ze svahu); jiné je zválet (poválet)
zz, ze předložka s 2. pádem (viz § 30)
 začátek, -tku m.; ze začátku
 zeširoka i ze široka (široce; obšírně)
 zválet, 3. mn. zválejí i zválí; příč. zválen (poválet); jiné je sválet (např. kameny ze svahu)
zzebra ž.; zebří
 zebřička ž., jedn. 3., 6. -čce (pták)
 zebu m. neskl. i -ua
 zeď, zdi ž., mn. 1., 4. zdi, 3. zdem i zdím, 6. zdech i zdích, 7. zdmi
 zednář, -e m.
 zední (k zeď)
 zedničit
 zednický
 zednictví s.
 zedník, -a m.; zednice ž.
 zedrat, 1. j. zederu, 2. j. zedereš, ..., 3. mn. zederou; rozk. zeder; příč. zedral, zedrán (roztrhat, rozdrásat); jiné je sedrat (např. peří nebo něco z něčeho)
 zedřít (se), 1. j. zedřu (se), 3. mn. zedřou (se); rozk. zedři (se); příč. zedřel (se), zedřen (např. námahou); jiné je sedřít (např. kůži z těla)
 zefír, -u m. (látka)
 zefýr, -u m. (vítr)
 zejména část.
 zelektrizovat
 zeleň, -ně ž.
 zelenat (se)
 zeleně šedý apod.
 zelenět, 3. mn. zelenějí i zelení
 zelenina ž.
 zeleno-žlutý (zelený a žlutý)
 zelenožlutý (žlutý do zelena), zelenošedý apod.
 zelený; Zelený čtvrtek
 zelí s.
 zelinář, -e m.
 zelinka ž.
 zelný (k zelí)
 zeman, -a m.
 zemdlít i zemdlet, 1. j. zemdlím, 3. mn. zemdlejí i zemdlí; rozk. zemdli; příč. zemdlel, zemdlen
 země i zem, -ě ž.; Země (hvězdářsky); Země česká (jako hist. státní celek); české země i České země; země Koruny české
 zemědělec, -lce m.; zemědělka i zemědělkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 zemědělsko-potravinářský (např. podnik)
 zemědělsko-průmyslový (např. stát)
 zemědělskodružstevní (k zemědělské družstvo)
 zemědělský
 zemědělství s.
 zeměkoule ž.
 zeměměřič, -e m.
 zeměměřický (geodetický)
 zeměměřičský (k zeměměřič), mn. -čští
 zeměměřičství s. (činnost zeměměřiče)
 zeměměřictví s. (geodezie)
 zeměpis, -u m.
 zeměpisný
 zemětřesení s.
 zeměžluč, -i i -e ž.
 zemina ž.
 zemitý
 zemljanka ž.
 zemnění s.
 zemní
 Zemplínská Šírava, Z-é Š-y ž.; (zemplínsko)šíravský
 zemřít, 1. j. zemřu, 3. mn. zemřou; rozk. (ne)zemři; příč. zemřel
 zemský
 zenit [-nyt], -u m.
 zenitteleskop [-ny-], -u m.
 Zenobie i Zenobia [-], -ie ž.
 Zenon i Zeno [nó], -ona m.
 zeolit, -u m.
 zepelín, -u m. (vzducholoď)
 zepředu i zpředu přísl.
 zepsout, 1. j. zepsuji i zepsuju, 3. mn. zepsují i zepsujou; příč. zepsul
 zeptat se, podst. jm. zeptání
 zerav, -u m.
 zešedivět, 3. mn. zešedivějí i zešediví
 zešednout i zšednout, příč. zešedl i zšedl
 zešeřit se
 zešikma přísl.
 zešikmit
 zešílet, 3. mn. zešílejí i zešílí; rozk. (ne)zešílej i (ne)zešil; příč. zešílel
 zesílit, rozk. zesil; podst. jm. zesílení
 zesilovač, -e m.
 zesilovat
 zesinalý i zsinalý
 zesinat i zsinat (dok.)
 zesivět, 3. mn. zesivějí i zesiví
 zeskelnatět, 3. mn. zeskelnatějí i zeskelnatí
 zešklebit; viz i sešklebit
 zesklovatět, 3. mn. zesklovatějí i zesklovatí
 zeškrábat i zeškrabat, 1. j. zeškrábu, zeškrabu i zeškrábám, zeškrabám; rozk. zeškrab, zeškrábej i zeškrabej; podst. jm. zeškrábání i zeškrabání (poškrábat); jiné je seškrábat i seškrabat (škrábáním odstranit z povrchu)
 zeslabit
 zeslábnout, příč. zeslábl
 zeslabovač, -e m.
 zeslabovat
 zesládnout, příč. zesládl
 zesměšnit
 zesměšňovat
 zesmutnět, 3. mn. zesmutnějí i zesmutní
 zesnout, 3. j. zesne; příč. zesnul
 zesnulý
 zešpičatět, 3. mn. zešpičatějí i zešpičatí; příč. zešpičatěl (stát se špičatým)
 zešpičatit, 3. mn. zešpičatí; příč. zešpičatil (něco)
 zespod, zespodu přísl. i předl.
 zespolečenštit
 zestarat
 zestárnout, příč. zestárl i zestárnul; podst. jm. zestárnutí
 zestátnit, příč. zestátněn
 zestátňovat
 zeštíhlet, 3. mn. zeštíhlejí i zeštíhlí
 Podobné:
aabraze ž.
 adheze ž.
 Aeneida [é-] i Aeneis [é-], -idy ž. (název básnické skladby)
 Alexandreida i Alexandreis, -idy ž. (název básnické skladby)
 Alfons i Alfonz, -e [-ze] i -a [-za] m.
 Alfons, -se [-ze] i -sa [-za] i Alfonz, -e i -a m.
 allegro; Allegro (název části hudební skladby)
 Alois [-oj-] i Alojz, -e [-ze] i -a [-za] m.; Aloisie [-ojzi-] i Alojzie, -e ž.
 Alois, -se [-ze] i -sa [-za] i Alojz, -e i -a m.; Aloisie [-zi-] i Alojzie ž.
 anabáze ž.
 Anežka ž.; Anežský klášter (v Praze)
 antiteze [-ty-] ž.
 antropogeneze ž.
 apoziopeze [-pe- i -pé-] ž.
 Aralské jezero
 arcidiecéze [-dy-] ž.
 arzen [-ze- i --], -u m.
 arzenál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 arzenik [-ny-], -u m.
 arzenový [-ze- i --]
 askeze ž.
 audiokazeta [-dy-] ž.
 audiokazeta [-dy-] ž.
 averze ž.
 Ázerbájdžán, -u m.; Ázerbájdžánec, -nce m.; ázerbájdžánský
 Ázerbájdžán, -u m.; Ázerbájdžánská republika; Ázerbájdžánec m.; ázerbájdžánský
bBajkal, -u m.; bajkalský; Bajkalské jezero
 Balaton, -u m.; balatonský; Blatenské jezero
 Basedowova [-ze-] nemoc
 bastila [-ty-], -y ž. (vězení); Bastila (v Paříži)
 báze ž.
 ban, -u m.
 bázeň, -zně ž.
 bázový (k báze)
 Belize neskl. s.; Belizan m.; belizský
 Benátky nad Jizerou, B-tek nad j. ž. pomn.; benátecký
 Benátky, -tek ž. pomn.; benátský, mn. -tští (v Itálii); Benátky nad Jizerou; benátecký, mn. -tečtí
 benzen [-ze- i --], -u m.
 Betlémská kaple, Betlémské náměstí (v Praze)
 bez, beze předl.
 bezectnost, -i ž.
 bezectný
 bezejmennost, -i ž.
 bezejmenný
 bezelstnost, -i ž.
 bezelstný
 bezesný
 bezesporný
 bezesporu i beze sporu (nesporně)
 bezešvý
 bezeztrátový i bezztrátový
 bezzemek, -mka m.
 bezztrátový i bezeztrátový
 Blatenské jezero
 Blatenské jezero viz Balaton
 blázen, -zna m.
 blazeovaný
 Bodamské jezero
 bouda ž., mn. 2. bud; Bouda (obrozenecké divadlo v Praze); Luční bouda (v Krkonoších); bouda U Huťského vodopádu; Pomezní boudy (osada)
 březen, -zna m.
 briga, -y ž., jedn. 3., 6. -ze
 budit, příč. buzen; podst. jm. buzení
 buldozer, -u m.
 Bunsenův [-ze-] kahan
cčadit, podst. jm. čadění i čazení
 časopis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Časopis lékařů českých, Časopis Národního muzea
 Čechy, Čech ž. pomn., 3. -ám, 6. -ách, 7. -ami (země); Čech, -a m.; český, mn. čeští
 cedit, příč. cezen
 centrifuga [-fu- i -fú-], -y ž., jedn. 3., 6. -ze
 Černé jezero
 černozem, -ě ž.
 černozemní
 černý; černé divadlo (druh divadla); Černé divadlo (divadlo v Praze); Černé moře; Černá hora (vrch)
 Čertovo jezero
 česačka ž., jedn. 3., 6. -čce (zařízení)
 český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
 cesta ž.; Královská cesta (v Praze)
 chladicí (např. zařízení)
 chladit, příč. chlazen; podst. jm. chlazení
 chodit, podst. jm. chození
 chození s. (k chodit)
 chrám, -u m.; Svatovítský chrám, Týnský chrám (v Praze); chrám sv. Jindřicha, chrám Panny Marie pod řetězem; svatotomášský chrám, chrám sv. (svatého) Ducha (viz § 67)
 chůze ž.
 Čínská zeď, Velká čínská zeď (hist. stavba); čínská zeď (izolování od ostatního světa)
 čítač, -e m. (zařízení)
 cizelér, -a m.
 cizelovat
 cizozemec, -mce m.; cizozemka ž.
 cizozemský
 čoudit, rozk. čuď i čoudi; podst. jm. čoudění i čouzení
ddatabáze ž.
 databáze ž.
 děrovač, -e m. (zařízení)
 desén i den, -u m.
 detenze ž.
 den i desén, -u m.
 dezerce ž.
 dezert, -u m.
 dezertér, -a m.
 dezertérský
Naposledy hledáno:

, vysk, voup, bílící, terlink, autom, uss, ledn, oudy, keble

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.