o | odpočinout si i odpočnout si, 1. j. odpočinu si i odpočnu si; rozk. odpočiň si i odpočni si; příč. odpočinul si, odpočnul si i odpočal si, odpočinut, odpočnut i odpočat |
zamýšl, odpočinut, příbuzný, nežitý, nadále, hnízdění, rozumiteln, vždy, schvalovat, zavýsknul