ďż˝ďż˝dost: pravidla českého pravopisu

d	dost, dosti přísl.

d	dostat, 1. j. dostanu; rozk. dostaň; příč. dostal; podst. jm. dostání
	dostát, 1. j. dostojím; rozk. dostůj; příč. dostál
	dostaveníčko s.
	dostavět, 3. mn. dostavějí i dostaví; rozk. dostavěj i dostav; příč. dostavěl, dostavěn
	dostavit se, 3. mn. dostaví se; rozk. dostav se; příč. dostavil se
	dostavník, -u m.
	dostih, -u m.
	dostihnout, příč. dostihl, dostižen; podst. jm. dostižení
	Dostojevskij, -kého m.
	dostředivý
	dostředný
	dostřihat i dostříhat, podst. jm. dostřihání i dostříhání
	dostřihnout, příč. dostřihl, dostřižen
	dostřihovat
	dostříkat, podst. jm. dostříkání
	dostříknout, příč. dostříkl
	dostřikovat
	dostupný

	Podobné:
a	albín, -a m. (kdo má nedostatek kožního barviva)
c	činorodost, -i ž.
	ctižádostivý
n	nedost, nedosti přísl.
	nedostat se, 3. j. nedostane se; příč. nedostal se
	nedostát, 1. j. nedostojím; příč. nedostál
	nedostávat se
	nedostižný
p	podaný (např. žádost)
r	radost, -i ž.
	radostný
s	sdostatek přísl.
v	vyhladovět, 3. mn. vyhladovějí i vyhladoví (dostat hlad)
z	za vyučenou (dostat)
	zadost (učinit)
	žádost, -i ž., mn. 1., 4. -ti, 3. -tem, 6. -tech, 7. -tmi
	zadostiučinění i zadostučinění s.
	žádostivý
	živelný (např. radost)