ďż˝veďż˝: pravidla českého pravopisu

a	akademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
d	doktor věd, doktorka věd (zkr. DrSc.)
k	kandidát, kandidátka věd (vědecká hodnost, zkr. CSc.)
v	védy, véd ž. mn. (indické literární památky)

v	věda ž.
	vědec, -dce m.; vědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	vědecko-fantastický [-ty-] (např. román)
	vědecko-technický [-ny-] (např. rozvoj)
	vědecko-výzkumný (např. program)
	vědeckopopularizační (k popularizace vědy)
	vědecký
	vedení s.
	vědět, 1. j. vím, 3. mn. vědí; rozk. věz; příč. věděl; podst. jm. vědění
	vedle přísl. i předl.
	vedlejší
	vědma, -y ž.
	vědní
	vědomí s.
	vědomost, -i ž.
	vědomostní
	vědomý; vědomě
	vědoucí (znalý)
	vedoucí m. i ž. i příd. jm.
	vědro s.
	vedro, -a s.; vedro přísl.
	vedví i ve dví

	Podobné:
b	belvedér, -u m. (letohrádek); Belvedér (např. na Pražském hradě)
	bezvědomí s.
	bezvědomý; bezvědomě
	biologicko-ekologický (např. vědy)
	bratr, -a m., mn. 1., 5. bratři, 2. bratrů, 3. bratrům atd., vedle toho v určitých významech 1. bratří, 2. bratří, 3. bratřím atd.; čeští bratři i čeští bratří; Bratři v triku (filmové studio)
c	cílevědomý; cílevědomě
d	děd, -a m.; děd Vševěd (pohádková postava)
	doktor, -a m.; doktorka ž. (zkr. vědecko-akademického titulu Dr., neoficiálně dr.)
	dosvědčit, rozk. dosvědč i dosvědči, dosvědčte i dosvědčete
	dosvědčovat
	dovědět se i dozvědět se, 1. j. dovím se i dozvím se, 3. mn. dovědí se i dozvědí se; rozk. dověď se i dozvěď se; příč. dověděl se i dozvěděl se
	dovést, 1. j. dovedu; rozk. doveď; příč. dovedl, doveden
	dozvědět se viz dovědět se
	Dvůr Králové nad Labem, Dvora K-é n. L.m.; královédvorský
	Dvůr Králové nad Labem, Dvora Králové n. L. m.; královédvorský
h	hudebněvědný (k hudební věda)
j	jazykověda ž.
k	kóma, -atu s. (bezvědomí)
	kontrarozvědka ž.
	Královédvorský rukopis i Rukopis královédvorský
	krédo s. (přesvědčení); Krédo (část mše)
	kvedlačka ž., jedn. 3., 6. -čce
l	literárněvědný (k literární věda)
m	medvěd, -a m.; Malý medvěd (souhvězdí); medvědí
	mimoto i mimo to (vedle toho)
	ministerstvo [-ny-] s.; Ministerstvo spravedlnosti (viz § 67 a 89)
	ministerstvo: Ministerstvo spravedlnosti (viz § 67 a 89)
	moto i motto s. (heslo, průpověď)
	motto i moto s. (heslo, průpověď)
n	nadzvednout i nazvednout, příč. na(d)zvedl, na(d)zvednut
	nápověď, -di ž., mn. 1. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
	nápověda ž. (napovídání)
	napovědět, 1. j. napovím, 3. mn. napovědí; rozk. napověz; příč. napověděl, napověděn
	nápovědní
	nasvědčovat
	navést, 1. j. navedu; rozk. naveď; příč. navedl, naveden
	nazvednout i nadzvednout, příč. na(d)zvedl, na(d)zvednut
	neodpovědný
	nespravedlivost i nespravedlnost, -i ž.
	nespravedlivý
	nevědomky přísl.
	nevědomý; nevědomě
o	obstát, 1. j. obstojím; rozk. obstůj; příč. obstál (osvědčit se)
	odpověď, -i ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
	odpovědět, 1. j. odpovím, 3. mn. odpovědí; rozk. odpověz; příč. odpověděl, odpověděn; podst. jm. odpovědění
	odpovědnost i zodpovědnost, -i ž.
	odpovědný i zodpovědný
	odvést, 1. j. odvedu; rozk. odveď; příč. odvedl, odveden
	organizace [-ny-] ž.; Organizace spojených národů, Spojené národy; Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
	ospravedlnit (se)
	osvědčení s.
	osvědčit, rozk. osvědč i osvědči, osvědčte i osvědčete; podst. jm. osvědčení
	osvědčovat (k osvědčit)
p	peníz, -e m., mn. 1., 4. peníze, 2. peněz, 7. penězi; vedle toho 2. penízů atd., 7. penízi (na označení jednotlivých mincí)
	podvědomí s.
	podvědomý; podvědomě
	podvést, 1. j. podvedu; rozk. podveď; příč. podvedl, podveden
	populárně-vědecký (např. literatura)
	povědět, 1. j. povím, 3. mn. povědí; rozk. pověz; příč. pověděl, pověděno
	povědomí s.
	povědomý; povědomě
	povést se, 3. j. povede se; příč. povedl se, poveden
	předpověď, -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
	předpovědět, 1. j. předpovím, 3. mn. předpovědí; rozk. předpověz; příč. předpověděl, předpověděn
	předpovědní
	předvést, 1. j. předvedu; rozk. předveď; příč. předvedl, předveden
	přesvědčit, rozk. přesvědč i přesvědči, přesvědčte i přesvědčete; příč. přesvědčen
	převést, 1. j. převedu; rozk. převeď; příč. převedl, převeden
	přípověď, -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
	přírodovědecký
	přírodovědný
	přisvědčit, rozk. přisvědč i přisvědči, přisvědčte i přisvědčete
	přisvědčovat
	přivést, 1. j. přivedu; rozk. přiveď; příč. přivedl, přiveden
	provést, 1. j. provedu; rozk. proveď; příč. provedl, proveden
	průkazný (přesvědčivý)
	průpověď, -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi i -dmi
	pythický (např. odpověď)
r	rozvědčík, -a m.
	rozvědka ž.
	rozvést, 1. j. rozvedu; rozk. rozveď; příč. rozvedl, rozveden
	rukopis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Rukopis královédvorský i Královédvorský rukopis, Rukopis hradecký i Hradecký rukopis (literární památky)
s	sebevědomí s.
	sebevědomý; sebevědomě
	seč jsem (pokud dovedu)
	spolujezdec, -dce m.; spolujezdkyně ž., mn. 2. -yň i -yní spoluodpovědný i spoluzodpovědný
	spoluzodpovědný i spoluodpovědný
	spravedlivost i spravedlnost, -i ž.
	stavbyvedoucí m. i ž.
	stavědlo s. (na železnici)
	svědčit, rozk. svědč i svědči, svědčte i svědčete
	svědecký
	svědectví s.
	svědek, -dka m.; svědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	svedený
	svědit i svědět, podst. jm. svědění
	svědomí s.
	svědomitý
	Švédsko s.; Švédské království; Švéd, -a m.; švédský, mn. -dští
	Švédsko, -a s.; Švédské království; Švéd m.; švédský