Tvar haní převeden na hanět
| h | hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn |
| Podobné: | |
| d | dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání |
| n | nadhánět, 3. mn. nadhánějí i nadhání |
| nahánět, 3. mn. nahánějí i nahání | |
| o | odhánět, 3. mn. odhánějí i odhání |
| ohánět se, 3. mn. ohánějí se i ohání se | |
| p | pohánět (k honit), 3. mn. pohánějí i pohání |
| pohanět i pohanit, 3. mn. pohanějí i pohaní; rozk. pohaněj i pohaň; příč. pohaněl i pohanil, pohaněn | |
| předhánět, 3. mn. předhánějí i předhání | |
| přehánět, 3. mn. přehánějí i přehání | |
| prohánět, 3. mn. prohánějí i prohání | |
| r | rozhánět, 3. mn. rozhánějí i rozhání |
| s | shánět, 3. mn. shánějí i shání |
| u | uhánět, 3. mn. uhánějí i uhání |
| v | vhánět, 3. mn. vhánějí i vhání |
| vyhánět, 3. mn. vyhánějí i vyhání | |
| z | zahánět, 3. mn. zahánějí i zahání |
| zhanět i zhanit, 3. mn. zhanějí i zhaní; příč. zhaněl i zhanil, zhaněn |
hanět, majestát, ahmadábád, montecarlo, vboj, ka, příchytka, édur, profesionalismus, nď