Pravidla českého pravopisu

 Zadáno slov: 2, hledáno: Hor
 Zvolte jiné ze zadaných: Hor EF 

hHory Matky Boží, Hor m. B. ž. pomn.; božíhorský
kKašperské Hory, K-ých Hor ž. pomn.; kašperskohorský
hHora Svatého Šebestiána, H-y s. Š ž.; šebestiánohorský
 hora ž.
 Horácius i Horatius [-áci-], -ia m.
 Horácius i Horatius [-ráci-], -ia m.
 Horácko, -a s.; horácký
 horal, -a m., mn. 1. -é, 4., 7. -y
 Horažďovice, -ic ž. pomn.; horažďovický
 horce, horko, 2. st. horčeji
 Horehroní, -í s.; horehronský
 horempádem přísl.
 horentní
 horizont, -u m.
 horizontální
 horko, -a stř.; horko přísl.
 horkovzdušný (např. topení)
 horký, 2. st. horčejší
 horlivý
 hormon, -u m.
 hormonální
 Hornád, -u m.; hornádský
 horní i hoření i hořejší
 Horní Lužice ž.; Hornolužičan, -a m.; hornolužický, mn. -čtí
 Horní Lužice, H-í L-e ž.; Hornolužičan m.; hornolužický
 Horní Rakousy, H-ch R-s m. pomn.; hornorakouský
 Horní Slezko, H-ho S-a s.; hornoslezský
 hornický
 hornictví stř.
 horník, -a m.
 hornina ž.
 Hornomoravský úval
 horolezec, -zce m.; horolezkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
 horolezectví stř.
 horor, -u m.
 horoskop, -u m.
 horotvorný
 horoucí
 horoucnost, -i ž.
 horší
 horšit se
 horský; Horská služba (organizace)
 horstvo stř.
 Hortenzie i Hortensie [-zi-] ž.
 Hortenzie i Hortensie ]-zi-], -e ž.
 hortenzie ž., mn. 2. -zií (květina)
 Horymír, -a m.
 Horymír, -a m.
 Podobné:
aAres, -se i -rea m.; Areův pahorek
bbachor, -u m.
 báchorka ž.
 Belo Horizonte [belorizonty] neskl. s.; belohorizontský
 bělohorský; bělohorská bitva (viz § 68)
 Bílá Hora (osada), B-é H-y ž.; bělohorský
 Bílá hora (vrch); bělohorský
 bílý, 2. st. bělejší; Bílá hora (návrší); Bílá Hora (osada); Bílé Karpaty; Bílé moře
 bitva, -y ž., mn. 2. bitev; bitva na Bílé hoře (bělohorská bitva), bitva u Domažlic (viz § 68)
 brána ž., jedn. 7. bránou i branou, mn. 2. bran, 3. bránám i branám, 6. bránách i branách, 7. bránami i branami; Moravská brána (pahorkatina); Prašná brána apod.
 břemeno stř., jedn. 2. -ena i -ene ; Čertovo břemeno (hora)
cČerná hora (vrch); černohorský
 Černá Hora, Č-é H-y ž.; Černohorec m.; černohorský
 černý; černé divadlo (druh divadla); Černé divadlo (divadlo v Praze); Černé moře; Černá hora (vrch)
 clavichord [klavich-], -u m.
 chorál, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 choralista, -y m.
 chorální
 chorálový
 choreografie ž.
 chorobopis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 choromyslný
 Chorvatsko i Charvátsko stř.; Chorvat, -a i Charvát, -a m.; chorvatský i charvátský, mn. -tští
 Chorvatsko i Charvátsko, -a s.; Chorvat i Charvát m.; chorvatský i charvátský
ddekret [-kre-], -u m.; Dekret kutnohorský i Kutnohorský dekret
 dívčí; dívčí válka; Dívčí kameny (hora)
 Doupovské hory
 Dračí hory
 druhohory, -hor ž. pomn.
 druhorozený
ggregoriánský (např. chorál)
hhořejší i hoření i horní
 hrad, -u m.; hrad Rožmberk, hrad Kunětická hora; Dívčí hrady; Hrad, tj. Pražský hrad
 hrachor, -u m.
jJizerské hory
kkámen, kamene i kamenu m.; Dívčí kameny (hora)
 kohorta ž.
 Krušné hory; krušnohorský
 Kunětická hora
 Kutná Hora ž.; kutnohorský
 Kutná Hora, K-é H-y ž.; kutnohorský
llupénka ž. (choroba)
 Lužické hory
 Lysá hora
 lysý; Lysá hora
mMatterhorn [-tr-], -u m.; matterhornský
 monilióza [-ny-], -y ž. (choroba rostlin)
nnáhorní
 nahoru přísl. (vzhůru)
 nehorázný
 neštovice, -ic ž. pomn. (choroba)
 Novohradské hory
oodshora přísl.
 Orlice ž.; orlický; Orlické hory
 Orlické hory
ppánev, -nve ž.; Třeboňská pánev i pánev Třeboňská (zeměp.); hornoslezská uhelná pánev (geol.)
 pobělohorský
 prahory, prahor ž. pomn.
 předbělohorský
 prvohory, -hor ž. pomn.
qQ-horečka ž.
rrada ž.; Rada bezpečnosti OSN; Bezpečnostní rada státu; Rada města Zlína, Obecní rada v (Horní Bříze)
 regenschori [-nsch-], -ho m., mn. 1. -riové
 Rudohoří stř.; rudohorský
 Rudohoří, -í s.; rudohorský
 rybník, -a m.; Horusický rybník; rybník Svět
sšáchor, -u m.
 sedlo stř.; Ramzovské sedlo, sedlo Váhy (název horského sedla)
 seshora i shora přísl.
 shlédnout i shlídnout, příč. shlédl, shlédnul i shlídl, shlídnul (pohledět shora dolů); jiné je zhlédnout i zhlídnout (spatřit)
 shlížet, 3. mn. shlížejí i shlíží (shora dolů); jiné je zhlížet se (např. v zrcadle)
 shora i seshora přísl.
 Skalnaté hory
 skopat, 1. j. skopu i skopám, 3. mn. skopou i skopají; rozk. skopej (shora nebo dohromady); jiné je zkopat (kopáním upravit; pokopat někoho)
 slézat (se) i slízat (se), podst. jm. slézání i slízání (dolů nebo dohromady); jiné je zlézat (např. horu)
 slézt (se), 1. j. slezu (se); rozk. slez (se); příč. slezl (se); podst. jm. slezení (dolů nebo dohromady); jiné je zlézt (např. horu)
 sněmovna, -y ž.; Poslanecká sněmovna (komora Parlamentu ČR); (britská) Horní sněmovna
 sněmovna; Poslanecká sněmovna (komora Parlamentu ČR); (britská) Horní sněmovna
 středohorský
 svalit, příč. svalen (shora dolů)
 svatováclavský; Píseň svatováclavská, Svatováclavský chorál; země koruny svatováclavské
 svatý; kostel sv. Anny apod.; Svatá země (Palestina); Svatý Vít (chrám sv. Víta v Praze); Svatá hora (poutní místo); Svatý hrob; Svatý otec (papež); (svátek) Všech svatých
tTerpsichora, -ry i Terpsichore [-é], -ry i neskl. ž.
 thorium [to-], -ria stř.
 třetihory, -hor ž. pomn.
uúhor, -u m.
 úval, -u m., mn. 1., 4., 7. -y; Hornomoravský úval
 Užhorod, -u m.; užhorodský
vvelehory, velehor ž. pomn.
 Vihorlat, -u m.; vihorlatský
 Vihorlat, -u m.; vihorlatský, mn. -tští
zŽelezné hory
 zhlédnout i zhlídnout, příč. zhlédl, zhlédnul i zhlídl, zhlídnul (spatřit); jiné je shlédnout i shlídnout (pohledět shora dolů)
 zhlížet se, 3. mn. zhlížejí se i zhlíží se (např. v zrcadle); jiné je shlížet (shora dolů)
 zhoršit (se)
 zkopat, 1. j. zkopu i zkopám, 3. mn. zkopou i zkopají; rozk. zkopej (kopáním upravit; pokopat někoho); jiné je skopat (shora nebo dohromady)
 zlézat, podst. jm. zlézání (např. horu); jiné je slézat (se) i slízat (se) (dolů nebo dohromady)
 zlézt, 1. j. zlezu; rozk. zlez; příč. zlezl; podst. jm. zlezení (např. horu); jiné je slézt (se) (dolů nebo dohromady)
 zlý, 2. st. horší
Naposledy hledáno:

hor, trez, olympiáda, nemůže, všechny, muř, probír, isté, povšimnout, lajk

Najít ve Slovníku rýmů Hor
Najít rýmy na slovo Hor
Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.