| v | vykácet, 3. mn. vykácejí i vykácí
|
| | výkal, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
|
| | vykašlat, 1. j. vykašlu; rozk. vykašli i vykašlej
|
| | vykat (říkat někomu "vy")
|
| | výkaz, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
|
| | vykázat, 1. j. vykážu, 3. mn. vykážou; rozk. vykaž; podst. jm. vykázání
|
| | vykazatelný
|
| | vykazovat
|
| | výklad, -u m.
|
| | vykládač i vykladač, -e m. (osoba; zařízení)
|
| | vykládat, podst. jm. vykládání
|
| | vykládka ž.
|
| | výkladní (např. skříň)
|
| | výkladový (např. slovník)
|
| | vyklánět, 3. mn. vyklánějí i vyklání
|
| | vyklápěč, -e m. (zařízení)
|
| | vyklápět, 3. mn. vyklápějí i vyklápí
|
| | výklenek, -nku m.
|
| | vyklestit (zbavit větví)
|
| | vyklestit i vykleštit, podst. jm. vykleštění (vykastrovat)
|
| | vyklíčit, rozk. vyklič
|
| | vyklidit, příč. vyklizen
|
| | vyklízet, 3. mn. vyklízejí i vyklízí; příč. vyklízen
|
| | vyklizovat
|
| | vyklopit
|
| | vyklouznout, příč. vyklouzl
|
| | vykolébat se i vykolíbat se, podst. jm. vykolébání i vykolíbání
|
| | vykolejit
|
| | vykompenzovat
|
| | výkon, -u m.
|
| | vykonat
|
| | vykonavatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
|
| | výkonnost, -i ž.
|
| | výkonnostní
|
| | výkonný; výkonně
|
| | výkonový
|
| | vykonstruovat, 3. j. vykonstruuje
|
| | výkop, -u m.
|
| | vykopat, 1. j. vykopu i vykopám, 3. mn. vykopou i vykopají; rozk. vykopej
|
| | vykopávka ž.
|
| | vykořistit
|
| | vykořisťovat
|
| | vykořisťovatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
|
| | vykostit, příč. vykostěn
|
| | vykotlaný
|
| | vykoupat, 1. j. vykoupu i vykoupám; rozk. vykoupej
|
| | vykoupit, rozk. vykup
|
| | vykousat, 1. j. vykoušu i vykousám, 3. mn. vykoušou i vykousají; rozk. vykousej
|
| | výkovek, -vku m.
|
| | vykrádač i vykradač, -e m.
|
| | vykrádačský i vykradačský, mn. -čští
|
| | vykrádat, podst. jm. vykrádání
|
| | vykrájet, 3. mn. vykrájejí i vykrájí
|
| | vykrajovat
|
| | vykrášlit
|
| | vykrášlovat i vykrašlovat
|
| | vykrást, 1. j. vykradu; rozk. vykraď; příč. vykradl, vykraden
|
| | výkres, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
|
| | vykřesat, 1. j. vykřešu i vykřesám, 3. mn. vykřešou i vykřesají; rozk. vykřeš i vykřesej
|
| | vykreslit
|
| | vykřičet, 3. mn. vykřičí
|
| | vykřičník, -u m.
|
| | výkřik, -u m.
|
| | vykřiknout, příč. vykřikl i vykřiknul
|
| | vykřísnout, příč. vykřísl i vykřísnul
|
| | výkrm, -u m.
|
| | vykrmit
|
| | výkrmna, -y ž.
|
| | vykročit
|
| | vykrojit
|
| | vykroutit, rozk. vykruť; příč. vykroucen
|
| | vykroužit, rozk. vykruž
|
| | vykrucovat
|
| | výkrut, -u m.
|
| | výkružek, -žku m.
|
| | vykružovat
|
| | vykrvácet, 3. mn. vykrvácejí i vykrvácí
|
| | vykrystalizovat
|
| | vykrystalovat
|
| | výkup, -u m.
|
| | vykupitel, -e m.; Vykupitel (Kristus)
|
| | výkupné, -ého s.
|
| | výkupní
|
| | vykupovat
|
| | vykusovat
|
| | vykvasit, rozk. vykvas; příč. vykvašen
|
| | vykvést i vykvíst, 1. j. vykvetu; rozk. vykveť; příč. vykvetl
|
| | výkvět, -u m.
|
| | vykvétat i vykvítat, podst. jm. vykvétání i vykvítání
|
| | vykvetlý
|
| | vykviknout i vykvíknout, příč. vykvikl, vykviknul i vykvíkl, vykvíknul
|
| | vykynout
|
| | výkyv, -u m.
|
| | Podobné: |
| c | cavyky, -ů m. pomn.
|
| d | dožvýkat
|
| | dožvykovat
|
| m | mesiáš, -e m. (vykupitel, hlasatel myšlenky apod.); vl. jm. Mesiáš
|
| n | návyk, -u m.
|
| | navykat
|
| | navyklý
|
| | navyknout, příč. navykl
|
| | návykový
|
| | nezvyklý
|
| o | obvyklý
|
| | odvykat (si)
|
| | odvyknout (si), příč. odvykl (si)
|
| | ožvýkat, podst. jm. ožvýkání
|
| p | povyk, -u m.
|
| | povykovat
|
| | přežvýkat, podst. jm. přežvýkání
|
| | přežvýkavec, -vce m.
|
| | přežvýkavý
|
| | přežvykovat
|
| | přivykat
|
| | přivyklý
|
| | přivyknout, příč. přivykl
|
| | prožvýkat, podst. jm. prožvýkání
|
| r | rozžvýkat, podst. jm. rozžvýkání
|
| | rys, -u m., mn. 1., 4., 7. -y (výkres)
|
| s | sežvýkat, podst. jm. sežvýkání
|
| | skroutit, rozk. skruť; příč. skroucen (splést dohromady); jiné je zkroutit (překroutit, vykroutit)
|
| | slez, -u m. (žaludek u přežvýkavců)
|
| | svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání); jiné je zvolat (vykřiknout, zavolat)
|
| u | uvykat (si)
|
| | uvyknout (si), příč. uvykl (si)
|
| | užvýkat
|
| v | velkovýkrmna, -y ž.
|
| z | zkroutit, rozk. zkruť; příč. zkroucen (překroutit, vykroutit, zkomolit); jiné je skroutit (splést dohromady)
|
| | zlozvyk, -u m.
|
| | zvolat (vykřiknout, zavolat); jiné je svolat (vyzvat k sejití, pozvat k jednání)
|
| | zvyk, -u m.
|
| | žvýkačka ž., jedn. 3., 6. -čce
|
| | zvykat
|
| | žvýkat, podst. jm. žvýkání
|
| | zvyklost, -i ž.
|
| | zvyklý
|
| | zvyknout, příč. zvykl
|
| | zvykosloví s.
|
| | zvykový
|