Tvar nabij převeden na nabít
| n | nabít, 1. j. nabiji i nabiju, 3. mn. nabijí i nabijou; rozk. nabij; příč. nabil, nabit; podst. jm. nabití |
| Podobné: | |
| b | barnabita, -y m. |
| s | sbít, 1. j. sbiji i sbiju, 3. mn. sbijí i sbijou; rozk. sbij; příč. sbil, sbit (přitlouci k sobě); jiné je zbít (nabít někomu) |
| stlouci i stlouct, 1. j. stluču, 3. mn. stlučou; rozk. stluč; příč. stloukl, stlučen (dohromady); jiné je ztlouci i ztlouct (někomu nabít) | |
| z | zbít, 1. j. zbiji i zbiju, 3. mn. zbijí i zbijou; rozk. zbij; příč. zbil, zbit (nabít někomu); jiné je sbít (přitlouci k sobě) |
| ztlouci i ztlouct, 1. j. ztluču, 3. mn. ztlučou; rozk. ztluč; příč. ztloukl, ztlučen (někomu nabít); jiné je stlouci i stlouct (dohromady) |
samozřejmý, nabít, nazd, blýskavý, vúbec, chrupl, odvát, prořeknut, ožrat, chravy