| | Podobné: |
| b | bujnět, 3. mn. bujnějí i bujní
|
| c | černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
|
| | čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
|
| d | dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
|
| | doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
|
| | dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
|
| h | hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
|
| j | jemně, 2. st. jemněji
|
| k | klanět se, 3. mn. klanějí se i klaní se; rozk. klaněj se i klaň se
|
| l | lačnět, 3. mn. lačnějí i lační
|
| m | malátnět, 3. mn. malátnějí i malátní
|
| | malomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
|
| | mohutnět, 3. mn. mohutnějí i mohutní
|
| | mužnět, 3. mn. mužnějí i mužní
|
| n | nadhánět, 3. mn. nadhánějí i nadhání
|
| | nahánět, 3. mn. nahánějí i nahání
|
| | naklánět (se), 3. mn. naklánějí (se) i naklání (se)
|
| | navonět, 3. mn. navoní i navonějí; rozk. navoň
|
| o | odeznít i odznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; příč. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění
|
| | odhánět, 3. mn. odhánějí i odhání
|
| | odklánět, 3. mn. odklánějí i odklání
|
| | odznít i odeznít, 3. j. od(e)zní, 3. mn. od(e)zní i od(e)znějí; rozk. od(e)zni; příč. od(e)zněl; podst. jm. od(e)znění
|
| | odzvánět, 3. mn. odzvánějí i odzvání
|
| | ohánět se, 3. mn. ohánějí se i ohání se
|
| | okounět, 3. mn. okounějí i okouní
|
| | onemocnět, 3. mn. onemocnějí i onemocní; příč. onemocněl
|
| | otěhotnět, 3. mn. otěhotnějí i otěhotní
|
| p | pohánět (k honit), 3. mn. pohánějí i pohání
|
| | pohanět i pohanit, 3. mn. pohanějí i pohaní; rozk. pohaněj i pohaň; příč. pohaněl i pohanil, pohaněn
|
| | potemnět, 3. mn. potemnějí i potemní; příč. potemněl
|
| | předhánět, 3. mn. předhánějí i předhání
|
| | přehánět, 3. mn. přehánějí i přehání
|
| | přiklánět (se), 3. mn. přiklánějí (se) i přiklání (se)
|
| | prohánět, 3. mn. prohánějí i prohání
|
| | pyšnět, 3. mn. pyšnějí i pyšní
|
| r | rozeznít (se), 3. j. rozezní (se), 3. mn. rozezní (se) i rozeznějí (se); rozk. rozezni (se); příč. rozezněl (se); podst. jm. rozeznění
|
| | rozhánět, 3. mn. rozhánějí i rozhání
|
| s | sezvánět, 3. mn. sezvánějí i sezvání
|
| | shánět, 3. mn. shánějí i shání
|
| | sklánět, 3. mn. sklánějí i sklání
|
| | snadno, snadně, 2. st. snáz i snáze i snadněji
|
| | snáze i snáz i snadněji přísl.
|
| t | temnět, 3. mn. temnějí i temní (stávat se temným)
|
| | tučnět, 3. mn. tučnějí i tuční
|
| u | uhánět, 3. mn. uhánějí i uhání
|
| | uklánět se, 3. mn. uklánějí se i uklání se
|
| v | vhánět, 3. mn. vhánějí i vhání
|
| | vonět, 3. mn. voní i vonějí
|
| | vyhánět, 3. mn. vyhánějí i vyhání
|
| | vyklánět, 3. mn. vyklánějí i vyklání
|
| | vyznít, 3. j. vyzní, 3. mn. vyzní i vyznějí; rozk. vyzni, vyzněte; příč. vyzněl; podst. jm. vyznění
|
| | vyzvánět, 3. mn. vyzvánějí i vyzvání
|
| z | zaclánět, 3. mn. zaclánějí i zaclání
|
| | zahánět, 3. mn. zahánějí i zahání
|
| | zaklánět (se), 3. mn. zaklánějí (se) i zaklání (se)
|
| | zakrnět, 3. mn. zakrní i zakrnějí; příč. zakrněl
|
| | zatemnět (se), 3. mn. zatemnějí (se) i zatemní (se); příč. zatemnělo (se)
|
| | zavánět, 3. mn. zavánějí i zavání
|
| | zaznít, 3. mn. zaznějí i zazní; rozk. zazni, zazněte; příč. zazněl; podst. jm. zaznění
|
| | zbojácnět, 3. mn. zbojácnějí i zbojácní
|
| | zbrunátnět, 3. mn. zbrunátnějí i zbrunátní
|
| | zbujnět, 3. mn. zbujnějí i zbujní
|
| | zbytnět, 3. mn. zbytnějí i zbytní
|
| | zcepenět, 3. mn. zcepení i zcepenějí
|
| | zdomácnět, 3. mn. zdomácnějí i zdomácní; příč. zdomácněl (stát se domácím)
|
| | zdřevěnět, 3. mn. zdřevěnějí i zdřevění
|
| | zdrsnět, 3. mn. zdrsnějí i zdrsní; příč. zdrsněl (stát se drsným)
|
| | zelenět, 3. mn. zelenějí i zelení
|
| | zesmutnět, 3. mn. zesmutnějí i zesmutní
|
| | zevšednět, 3. mn. zevšednějí i zevšední; příč. zevšedněl (stát se všedním)
|
| | zhanět i zhanit, 3. mn. zhanějí i zhaní; příč. zhaněl i zhanil, zhaněn
|
| | zhubenět, 3. mn. zhubenějí i zhubení; příč. zhubeněl
|
| | zhutnět, 3. mn. zhutnějí i zhutní; příč. zhutněl (stát se hutným)
|
| | zintenzivnět [-zi- i -zí-], 3. mn. zintenzivnějí i zintenzivní; příč. zintenzivněl (stát se intenzivním)
|
| | zintimnět [-ty-], 3. mn. zintimnějí i zintimní; příč. zintimněl (stát se intimním)
|
| | zjasnět, 3. mn. zjasnějí i zjasní; příč. zjasněl (stát se jasnějším)
|
| | zjednotvárnět, 3. mn. zjednotvárnějí i zjednotvární; příč. zjednotvárněl (stát se jednotvárným)
|
| | zjemnět, 3. mn. zjemnějí i zjemní; příč. zjemněl (stát se jemným)
|
| | zkamenět, 3. mn. zkamenějí i zkamení; příč. zkameněl
|
| | zkapalnět, 3. mn. zkapalnějí i zkapalní; příč. zkapalněl (stát se kapalným)
|
| | zklidnět, 3. mn. zklidnějí i zklidní; příč. zklidněl (stát se klidným)
|
| | zkoprnět, 3. mn. zkoprní i zkoprnějí
|
| | zkrásnět, 3. mn. zkrásnějí i zkrásní; příč. zkrásněl (stát se krásným)
|
| | zkvalitnět, 3. mn. zkvalitnějí i zkvalitní; příč. zkvalitněl (stát se kvalitnějším)
|
| | zlakotnět, 3. mn. zlakotnějí i zlakotní
|
| | zlehkomyslnět, 3. mn. zlehkomyslnějí i zlehkomyslní
|
| | zlevnět, 3. mn. zlevnějí i zlevní; příč. zlevněl (stát se levným)
|
| | zlhostejnět, 3. mn. zlhostejnějí i zlhostejní
|
| | zmalátnět, 3. mn. zmalátnějí i zmalátní; příč. zmalátněl
|
| | zmalichernět, 3. mn. zmalichernějí i zmalicherní; příč. zmalicherněl (stát se malicherným)
|
| | zmalomyslnět, 3. mn. zmalomyslnějí i zmalomyslní; příč. zmalomyslněl (stát se malomyslným)
|
| | zmezinárodnět, 3. mn. zmezinárodnějí i zmezinárodní; příč. zmezinárodněl (stát se mezinárodním)
|
| | zmohutnět, 3. mn. zmohutnějí i zmohutní; příč. zmohutněl
|
| | zmužnět, 3. mn. zmužnějí i zmužní; příč. zmužněl
|
| | znárodnět, 3. mn. znárodnějí i znárodní; příč. znárodněl (nabýt národního rázu, zlidovět)
|
| | znehybnět, 3. mn. znehybnějí i znehybní; příč. znehybněl (stát se nehybným)
|
| | zneklidnět, 3. mn. zneklidnějí i zneklidní; příč. zneklidněl (stát se neklidným)
|
| | znepřístupnět, 3. mn. znepřístupnějí i znepřístupní; příč. znepřístupněl (stát se nepřístupným)
|
| | znervóznět, 3. mn. znervóznějí i znervózní; příč. znervózněl (stát se nervózním)
|
| | znevlídnět, 3. mn. znevlídnějí i znevlídní; příč. znevlídněl
|