| o | odbyt, -u m. |
| odbýt, 1. j. odbudu i odbydu; rozk. odbuď; příč. odbyl, odbyt; podst. jm. odbytí |
| o | odbytiště, -iště s., mn. 2. -išť |
| odbytné, -ého s. |
| Podobné: | |
| n | neodbytný |
samozřejmý, snesitelný, kilohert, kulturněhistorický, vypnout, kyrysnický, odbyt, vikle, diskutabiln, proměna