| p | prokládat, podst. jm. prokládání |
| proklamace . | |
| proklamační | |
| proklamativní [-ty- i -tý-] | |
| proklát, příč. proklál, proklán; podst. jm. proklání | |
| proklatý i prokletý | |
| proklestit, rozk. proklesti i prokles; příč. prokletěn i proklestěn | |
| prokleovat i proklesovat | |
| prokletí s. | |
| proklínat, podst. jm. proklínání | |
| proklít, 1. j. prokleji i prokleju, 3. mn. proklejí i proklejou; rozk. proklej; příč. proklel, proklet; podst. jm. prokletí |
rom, prokl, hnov, typologick, sm, fo, váb, spáchat, trip, spáché