| p | propéci i propéct, 1. j. propeču, 3. mn. propečou; rozk. propeč; příč. propekl, propečen |
| propedeutický [-ty-] | |
| propedeutika [-ty-] ž. | |
| propékat i propíkat, podst. jm. propékání i propíkání | |
| Propertius [-ci-], -tia m. |
fam, odpírat, spl, realita, vrtk, vyn, knihovnick, gener, naz, odnostn