| v | vymáčet, 3. mn. vymáčejí i vymáčí
|
| | vymačkat
|
| | vymáčknout, příč. vymáčkl
|
| | vymáhat, podst. jm. vymáhání
|
| | vymáhatel i vymahatel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
|
| | vymáhatelný i vymahatelný
|
| | vymáchat, podst. jm. vymáchání
|
| | vymámit, rozk. vymam, vymamme
|
| | vymanit
|
| | vymastit, rozk. vymasti i vymasť; příč. vymaštěn
|
| | vymazat, 1. j. vymažu, 3. mn. vymažou; rozk. vymaž
|
| | vymáznout, příč. vymázl i vymáznul
|
| | vyměnit
|
| | vyměňovat
|
| | vyměřit
|
| | vyměřovat
|
| | vyměšovat
|
| | vymést, 1. j. vymetu; rozk. vymeť; příč. vymetl, vymeten
|
| | vymetat
|
| | vymezit, rozk. vymez; podst. jm. vymezení
|
| | vymílat, podst. jm. vymílání
|
| | vymínit si, rozk. vymiň si
|
| | vymiňovat si
|
| | vymírat, podst. jm. vymírání
|
| | vymísit, rozk. vymis; příč. vymíšen, o těstě vymísen
|
| | vymítat, podst. jm. vymítání (vypuzovat)
|
| | vymizet, 3. mn. vymizí i vymizejí; rozk. vymiz
|
| | vymknout, příč. vymkl, vymknut
|
| | vymlátit, rozk. vymlať; příč. vymlácen
|
| | vymlít, 1. j. vymelu; rozk. vymel; příč. vymlel, vymlet
|
| | vymlouvat
|
| | vymluvit
|
| | vymnout, příč. vymnul, vymnut
|
| | vymoci i vymoct, 1. j. vymohu i vymůžu, 2. j. vymůžeš, ..., 3. mn. vymohou i vymůžou; rozk. vymoz; příč. vymohl, vymožen
|
| | vymoženost, -i ž.
|
| | vymřít, 1. j. vymřu, 3. mn. vymřou; rozk. vymři; příč. vymřel
|
| | vymrštit, příč. vymrštěn
|
| | vymršťovat
|
| | vymrzlý
|
| | vymrznout, příč. vymrzl i vymrznul
|
| | vymstít se, 3. mn. vymstí se; rozk. vymsti se; příč. vymstil se, vymstěn
|
| | vymycovat
|
| | vymydlit
|
| | vymykat se
|
| | vymýšlet, 3. mn. vymýšlejí i vymýšlí; příč. vymýšlen
|
| | vymyslit i vymyslet, 3. mn. vymyslí i vymyslejí; rozk. vymysli; příč. vymyslil i vymyslel, vymyšlen
|
| | vymýt, 1. j. vymyji i vymyju, 3. mn. vymyjí i vymyjou; rozk. vymyj; příč. vymyl, vymyt
|
| | vymýtit, rozk. vymyť; příč. vymýcen
|
| | vymývat, podst. jm. vymývání
|