s | smrákat se, podst. jm. smrákání |
smrčí s. | |
smrdět, 3. mn. smrdí | |
smrk, -u m. | |
smrkat | |
smrskat se (srážet se); jiné je zmrskat (zbičovat) | |
smrsknout se, příč. smrskl se i smrsknul se | |
smršť, -tě ž. | |
smrštit se, příč. smrštěn | |
smršťovat se | |
smrt, -i ž., mn. 1., 4. -ti, 3. -tím, 6. -tích, 7. -tmi | |
smrtelný | |
smrtící (kdo nebo co usmrcuje) | |
smrticí (např. nástroj) | |
smrtka ž.; Smrtka (pohádková bytost) | |
smrž, -e m. |
Podobné: | |
n | nadosmrti přísl. (navždy) |
p | posmrtný |
u | usmrcovat |
usmrtit, příč. usmrcen | |
z | zmrskat (zbičovat); jiné je smrskat se (srážet se) |