ípa: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
c	Česká Lípa, Č-é L-y ž.; (česko)lipský
	cípatý
	chcípat, podst. jm. chcípání
k	k, ke předložka; ku v několika případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.; v názvech ulic: ulice K Ďáblicům; ulice K Větrolamu
	ku předložka v některých ustálených případech před souhláskou p: ku Praze, ku pomoci, ku prospěchu aj.; jedna ku dvěma apod.
l	lípa, -y ž., jedn. 7. lípou i lipou, mn. 2. lip, 3. lípám i lipám, 6. lípách i lipách, 7. lípami i lipami
n	naštípat, 1. j. naštípu i naštípám; rozk. naštípej; podst. jm. naštípání
o	odštípat, 1. j. odštípu i odštípám; rozk. odštípej; podst. jm. odštípání
	oštípat, 1. j. oštípu i oštípám; rozk. oštípej; podst. jm. oštípání
p	pípa, -y ž.
	pípat, podst. jm. pípání
	popřípadě i po případě (případně)
	poštípat, 1. j. poštípu i poštípám; rozk. poštípej; podst. jm. poštípání
	případ, -u m.
	případný
r	rozskřípat, 1. j. rozskřípu i rozskřípám; rozk. rozskřípej; podst. jm. rozskřípání
	rozštípat, 1. j. rozštípu i rozštípám; rozk. rozštípej; podst. jm. rozštípání
s	seštípat, 1. j. seštípu i seštípám; rozk. seštípej; podst. jm. seštípání (štípáním odstranit); jiné je zeštípat (velmi poštípat)
	sípat, 1. j. sípám i sípu; rozk. sípej (vydávat sípavý hlas)
	šípatka ž.
	sípavý
	skřípat, 1. j. skřípu i skřípám; rozk. skřípej; podst. jm. skřípání
	štípačky, -ček ž. pomn.
	štípanec, -nce m.
	štípat, 1. j. štípu i štípám; rozk. štípej; podst. jm. štípání
t	típat, podst. jm. típání
	třípatrový
u	uštípat, 1. j. uštípu i uštípám; rozk. uštípej; podst. jm. uštípání
v	vyštípat, 1. j. vyštípu i vyštípám; rozk. vyštípej; podst. jm. vyštípání
z	zasípat, 1. j. zasípám i zasípu; rozk. zasípej; podst. jm. zasípání (k sípat)
	zaskřípat, 1. j. zaskřípu i zaskřípám; rozk. zaskřípej; podst. jm. zaskřípání
	zaštípat, 1. j. zaštípu i zaštípám; rozk. zaštípej; podst. jm. zaštípání
	zeštípat, 1. j. zeštípu i zeštípám; rozk. zeštípej; podst. jm. zeštípání (velmi poštípat); jiné je seštípat (štípáním odstranit)