Ěj: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
b	Bartoloměj, -e m.
	bartolomějská noc
	bělogvardějec, -jce m.
	bujnět, 3. mn. bujnějí i bujní
c	čaroděj, -e m.; čarodějka ž.
	čarodějnický
	čarodějník, -a m.; čarodějnice ž.
	cenný, 2. st. cennější
	černět, 3. mn. černějí i černí; příč. černěl (stávat se černým)
	červivět, 3. mn. červivějí i červiví
	České Budějovice, Č-ých B-ic ž. pomn.; (česko)budějovický
	čistý, 2. st. čistší i čistější
	civět, 3. mn. civí i civějí; rozk. (ne)civ i (ne)civěj
	čnět i čnít, 1. j. čním, 3. mn. ční i čnějí; rozk. čni, čněte; příč. čněl
	čtyř- ve složeninách (častější než čtyr-)
	cyrilometodějský
	choulostivět, 3. mn. choulostivějí i choulostiví
	chtít, 1. j. chci, 3. mn. chtějí i chtí; rozk. chtěj; příč. chtěl; podst. jm. chtění
	churavět, 3. mn. churavějí i churaví
	chvět (se), 1. j. chvěji (se) i chvěju (se), 3. mn. chvějí (se) i chvějou (se); rozk. chvěj (se); příč. chvěl (se); podst. jm. chvění
	chybět, 3. mn. chybějí i chybí; příč. chyběl; podst. jm. chybění (nebýt přítomen)
d	dějepis, -u m.
	dějinný; dějinně
	dějiny, -jin ž. pomn.
	dějiště, -iště stř., mn. 2. -išť
	dějství stř.
	děravět, 3. mn. děravějí i děraví
	dětinštět, 3. mn. dětinštějí i dětinští
	dít se, 3. j. děje se, 3. mn. dějí se; rozk. děj se; příč. dělo se i dálo se; podst. jm. dění
	dít, 1. j. dím, 3. mn. dějí; příč. děl
	dohánět, 3. mn. dohánějí i dohání
	dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
	dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
	dospět, 1. j. dospěji i dospěju, 3. mn. dospějí i dospějou; rozk. dospěj; příč. dospěl; podst. jm. dospění
	dostavět, 3. mn. dostavějí i dostaví; rozk. dostavěj i dostav; příč. dostavěl, dostavěn
	dovádět, 3. mn. dovádějí i dovádí
	doznít, 3. mn. doznějí i dozní; rozk. dozni, dozněte; příč. dozněl; podst. jm. doznění
	dřevěnět, 3. mn. dřevěnějí i dřevění
	dřívějšek, -ška m.
	dřívější
	dýměj, -e m.
h	hanět i hanit, 3. mn. hanějí i haní; rozk. haněj i haň; příč. haněl i hanil, haněn
	hbitý, 2. st. hbitější
	hladovět, 3. mn. hladovějí i hladoví
	hluboko, hluboce, 2. st. hloub, hlouběji
	hovět, 3. mn. hoví i hovějí; rozk. hov i hověj
	hrbatět, 3. mn. hrbatějí i hrbatí
	hrdý, 2. st. hrdější
	hrubý, 2. st. hrubší i hrubější
	hustě, 2. st. hustěji, houšť (např. ve spojení jen houšť)
	hustý, 2. st. hustější i hustší
j	jalovět, 3. mn. jalovějí i jaloví
	jemně, 2. st. jemněji
	jemný, 2. st. jemnější
	jistý, 2. st. jistější i jistší
	jsem, jsi, je i jest, jsme, jste, jsou; ty jsi nesl, ty jsi má naděje i tys nesl, tys má naděje; ty ses učil, ty sis pamatoval
k	klanět se, 3. mn. klanějí se i klaní se; rozk. klaněj se i klaň se
	koleno, -a stř., mn. 2. kolen, 3. -ům, 6. -ech, 7. -ny, o tělesných údech též 2. a 6. častěji kolenou
	kopějka ž.
	kostnatět, 3. mn. kostnatějí i kostnatí
	křivý, 2. st. křivější
	krůpěj, -e ž.
	krutý, 2. st. krutější
	kurděje, -í ž. pomn.
l	lačnět, 3. mn. lačnějí i lační
	lidský, mn. lidští, 2. st. lidštější
	liknavět, 3. mn. liknavějí i liknaví
	lpět, 3. mn. lpí i lpějí; příč. lpěl; podst. jm. lpění
m	malátnět, 3. mn. malátnějí i malátní
	malomyslnět, 3. mn. malomyslnějí i malomyslní
	Matěj, -e m.
	Metod, -a i Metoděj, -e m.
	Metod, -a i Metoděj, -e m.
	mít, 1. j. mám; rozk. měj; příč. měl
	mlhavět, 3. mn. mlhavějí i mlhaví
	mohutnět, 3. mn. mohutnějí i mohutní
	moučnatět, 3. mn. moučnatějí i moučnatí
	mužnět, 3. mn. mužnějí i mužní
	mužský, mn. -žští, 2. st. mužštější
	mys Dobré naděje
n	nadát se i nadít se, 1. j. nadám se i naději se, 3. mn. nadají se i nadějí se; rozk. naděj se; příč. nadál se; podst. jm. nadání
	naděje ž.
	nadějný
	nadhánět, 3. mn. nadhánějí i nadhání
	nadít se i nadát se, 1. j. naději se i nadám se, 3. mn. nadějí se i nadají se; rozk. naděj se; příč. nadál se; podst. jm. nadání
	nadjíždět, 3. mn. nadjíždějí i nadjíždí
	nahánět, 3. mn. nahánějí i nahání
	naklánět (se), 3. mn. naklánějí (se) i naklání (se)
	napouštět, 3. mn. napouštějí i napouští
	nastavět, 3. mn. nastavějí i nastaví; rozk. nastavěj i nastav; příč. nastavěl, nastavěn
	navádět, 3. mn. navádějí i navádí
	navát, 3. j. navěje, 3. mn. navějí i navějou; příč. navál, navát
	navonět, 3. mn. navoní i navonějí; rozk. navoň
	nějaký zájm.
	nejjasnější
	nejrozumnější
	nenávidět, 3. mn. nenávidí i nenávidějí
	neochvějný
	nístěj, -e ž.
	nynější