říš: pravidla českého pravopisu

r	říše ž.; říše římská i Říše římská i římská říše i Římská říše; říše velkomoravská i velkomoravská říše i Říše velkomoravská i Velkomoravská říše
	říšský, mn. říšští

	Podobné:
b	bříško stř.
	burský oříšek
	Byzanc, -e ž.; Byzantinec [-ty-], -nce m.; byzantský, mn. -tští; byzantská říše
d	Dobříš, -e ž.; dobříšský
	Dobříš, -e ž.; dobříšský, mn. -šští
h	hříšník, -a m.; hříšnice ž.
	hříšný
i	incký (např. říše)
	inka, -y m. (šlechtic v incké říši)
k	křísit, rozk. křis; příč. kříšen
n	napříště přísl.
p	přespříští
	příšerný
	příškvarek, -rku m.
	příští
	příštipek, -pku m.
	propříště přísl.
r	roztříštit, rozk. roztříšti i roztřišť, roztříštěte i roztřišťte
s	stříška ž.
t	tříska i tříšťka ž., mn. 2. třísek i tříštěk
	tříšť, -tě ž.
	tříštit, rozk. tříšti i třišť, tříštěte i třišťte
	tříštivý
v	vzkřísit, rozk. vzkřis; příč. vzkříšen; podst. jm. vzkříšení