řeb: pravidla českého pravopisu

r	řebčík, -u m.
	řebříček, -čku m. (rostlina)

	Podobné:
h	hřeb, -u m.
	hřebčín, -a i -u m.
	hřebčinec, -nce m.
	hřebec, -bce m.
	hřebelec, -lce m.
	hřeben, -ene i -enu m.
	hřebíček, -čku m.
	hřebík, -u m.
	hřebínek, -nku m.
m	Morava, -y ž.; moravský; Markrabství moravské (viz § 88); Moravské pole; Moravská brána, Moravský kras; Moravská Třebová
	Moravská Třebová, M-é T-é ž.; moravskotřebovský
n	načase i na čase (zapotřebí, nutno)
	netřeba přísl.
o	opotřebit
p	pánev, -nve ž.; Třeboňská pánev i pánev Třeboňská (zeměp.); hornoslezská uhelná pánev (geol.)
	pohřeb, -hřbu m.
	pohřebiště, -iště stř., mn. 2. -išť
	pohřebištní
	pohřební
	potřeba, -y ž.
	potřeba, potřebí přísl.
	přeběhlík, -a m.; přeběhlice ž.
	přeběhnout, příč. přeběhl
	přebíhat, podst. jm. přebíhání
	přebíjet, 3. mn. přebíjejí i přebíjí
	přebírat, podst. jm. přebírání
	přebít, 1. j. přebiji i přebiju, 3. mn. přebijí i přebijou; rozk. přebij; příč. přebil, přebit; podst. jm. přebití
	přebor, -u m.
	přebornický
	přeborník, -a m.; přebornice ž.
	přebrat, 1. j. přeberu, 2. j. přebereš, ..., 3. mn. přeberou; rozk. přeber; příč. přebral, přebrán
	přebrousit, rozk. přebrus; příč. přebroušen
	přebrušovat
	přebytečný
	přebytek, -tku m.
	přebývat
s	šampion [-on i -ón], -a m. (přeborník)
	spéci i spéct, 1. j. speču, 3. mn. spečou; rozk. speč; příč. spekl, spečen (pečením spojit); jiné je zpéci i zpéct (pečením spotřebovat)
	spotřeba, -y ž.
	spotřebič, -e m.
	spotřebitel, -e m., mn. 1. -é, 7. -i
	spotřebovat
t	třeba, třebas přísl. i část. i spojka
	třebaže spojka
	Třebíč, -e ž.; třebíčský
	Třebíč, -e ž.; třebíčský, mn. -čští
	Třeboň, -ně ž.; třeboňský
u	upotřebit
v	vstřebat, 1. j. vstřebu i vstřebám; rozk. vstřebej
z	Záhřeb, - i -a m.; záhřebský
	zapotřebí přísl.
	zpéci i zpéct, 1. j. zpeču, 3. mn. zpečou; rozk. zpeč; příč. zpekl, zpečen (pečením spotřebovat); jiné je spéci i spéct (pečením spojit)