řep: pravidla českého pravopisu

r	řepa, -y ž.
	řepařský
	řepařství stř.
	řepíček, -čku m.
	řepík, -u m.
	řepka ž.
	řepný

	Podobné:
d	dřepčík, -a m.
	dřepět, 3. mn. dřepí
k	křepký, 2. st. křepčí i křepčejší
o	otřepat, 1. j. otřepu i otřepám; rozk. otřepej i otřep
p	podřep, -u m.
	přepad, -u m.
	přepadlý
	přepadnout, příč. přepadl, přepaden; podst. jm. přepadení i přepadnutí
	přepásat, 1. j. přepásám i přepášu, 3. mn. přepásají i přepášou; rozk. přepásej; podst. jm. přepásání
	přepážka ž.
	přepětí stř. (opak podpětí)
	přepěťový
	přepínač, -e m.
	přepínat, podst. jm. přepínání
	přepínatelný
	přepírat, podst. jm. přepírání
	přepis, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
	přepjatý
	přeplácet, 3. mn. přeplácejí i přeplácí; příč. přeplácen
	přeplatit, příč. přeplacen
	přepnout, 1. j. přepnu; rozk. přepni, přepněte; příč. přepnul i přepjal, přepnut i přepjat; podst. jm. přepnutí (např. vařiče) i přepětí (např. v el. síti)
	přepočíst, 1. j. přepočtu; rozk. přepočti, přepočtěte; příč. přepočetl, přepočetla i přepočtla, přepočten
	přepočítat, podst. jm. přepočítání
	přepřahat
	přepřáhnout, příč. přepřáhl, přepřažen
	přeprat, 1. j. přeperu, 2. j. přepereš, ..., 3. mn. přeperou; rozk. přeper; příč. přepral, přeprán; podst. jm. přeprání
	přeprava, -y ž.
	přepravce, -ce m., jedn. 5. -ce
	přepravit
	přepsat, 1. j. přepíšu i přepíši, 3. mn. přepíšou i přepíší; rozk. přepiš; příč. přepsal, přepsán; podst. jm. přepsání
	přepůlit, rozk. přepul
	přepulovat
	přepych, -u m.
r	roztřepit
s	setřepat i střepat, 1. j. s(e)třepu i s(e)třepám; rozk. s(e)třep i s(e)třepej
	skořepina ž.
	střep, -u m.
	střepat i setřepat, 1. j. s(e)třepu i s(e)třepám; rozk. s(e)třep i s(e)třepej
	střepina ž.
	sveřepý
t	třepat, 1. j. třepu i třepám; rozk. třep i třepej
	třepení stř.
	třepetat i třepotat (se)
	třepit (se)
z	zatřepat, 1. j. zatřepu i zatřepám; rozk. zatřep i zatřepej