Ždí: pravidla českého pravopisu

	Podobné:
d	dojíždět, 3. mn. dojíždějí i dojíždí
	dráždící (kdo nebo co dráždí)
	droždí stř.
h	hlemýžď, -dě m.; hlemýždí
	hmoždíř i moždíř, -e m.
m	moždíř i hmoždíř, -e m.
n	nadjíždět, 3. mn. nadjíždějí i nadjíždí
o	objíždět, 3. mn. objíždějí i objíždí
	odjíždět, 3. mn. odjíždějí i odjíždí
p	paždí stř.
	podjíždět, 3. mn. podjíždějí i podjíždí; podst. jm. podjíždění
	podpaží i podpaždí stř.
	pojíždět, 3. mn. pojíždějí i pojíždí
	popojíždět, 3. mn. popojíždějí i popojíždí
	předjíždět, 3. mn. předjíždějí i předjíždí
	přejíždět, 3. mn. přejíždějí i přejíždí
	přijíždět, 3. mn. přijíždějí i přijíždí
	projíždět, 3. mn. projíždějí i projíždí
r	rozjíždět, 3. mn. rozjíždějí i rozjíždí
s	sjíždět (se), 3. mn. sjíždějí (se) i sjíždí (se)
u	ujíždět, 3. mn. ujíždějí i ujíždí
v	vjíždět, 3. mn. vjíždějí i vjíždí
	vyjíždět, 3. mn. vyjíždějí i vyjíždí
	vyždímat, podst. jm. vyždímání
z	zajíždět, 3. mn. zajíždějí i zajíždí